Odůvodnění verdiktu zatím nezná ani advokát Jiří Nezhyba, který návrh připravoval. Zdůraznil však, že soud návrhu vyhověl v plném rozsahu. Zásady podle Nezhyby příliš zasahovaly do práv obcí a vlastníků pozemků a byly v rozporu se zákonem. Elektrárny mohly podle zásad vyrůst jen na několika čtverečních kilometrech v kraji.
Ve zrušené části zásad konkrétně stálo, že větrné elektrárny dostanou zelenou "pouze výjimečně". "Rozvoj větrných elektráren v Karlovarském kraji je nezbytné koordinovat a podřídit prioritním cílům kraje - zejména ochraně krajinného rázu, rozvoji lázeňství a ochraně přírody," stálo v dokumentu. Vysokou větrnou elektrárnu s nosným sloupem nad 35 metrů zásady označovaly za stavbu nadmístního významu. Elektrárny mohly potenciálně vyrůst ve vzdálenosti nejméně jednoho kilometru od zastavěných území.
V minulosti už Nejvyšší správní soud podle Nezhyby podobným způsobem zrušil pasáže v zásadách územního rozvoje Vysočiny a Plzeňského kraje. Loni v červnu soud škrtal v zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které prakticky bránily budování větrných elektráren. Vyhověl tak společnému návrhu šesti obcí z Opavska a Bruntálska. Obce chtěly stavět, ale kvůli krajskému územnímu plánu nemohly. Zásady územního rozvoje prý byly nepřiměřené a zároveň neurčité.
Naopak letos v únoru NSS zamítl návrh na zrušení části Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Obec Petrovice na Ústecku v návrhu kritizovala údajně příliš přísnou regulaci výstavby větrných elektráren. Na soud se obrátil i majitel pozemku, jenž si ze stejného důvodu stěžoval na zásah do vlastnických práv. Petrovice neuspěly především kvůli tomu, že své námitky neuplatnily v době pořizování a schvalování zásad územního rozvoje.
Názory na větrné elektrárny se v Česku různí. Některé obce se jejich výstavbě brání v obavě, že vrtule na vysokých sloupech zkazí ráz krajiny. Jinde radnice budování elektráren podporují. Ekologové větrné elektrárny spíše schvalují jako vhodný zdroj obnovitelné energie.