Ševčík: Do EU bych nevstupoval

Pomalost a nefunkčnost českých soudů, to Evropská komise vytýká ČR nejvíce. Co s tím?
Musí být zachována nezávislost soudců. Nezávislost by však neměla být zaměňována za povýšenecké, někdy až vrchnostenské chování a v krajním případě za zvůli soudu. Tento způsob jednání se netýká všech soudců. Připouštím, že i v oblasti justice je korupční prostředí, ale ne o moc větší než  jinde ve světě.
Náš právní systém je velmi složitý a dochází k velmi častým novelizacím. Dochází i k různým omylům.
Právní systém považuji za jednu z velkých brzd rozvoje tržní ekonomiky a ekonomického růstu. Mám obavy, že se jen tak rychle nezmění. Proces přeměny je spojený s celkovým procesem transformace. Je omyl myslet si, že všechny represivní či soudcovské instituce byly schopny tak rychle absorbovat změny týkající se ekonomiky a celé společnosti.

Máte nějaký návrh, jak situaci českých soudů před vstupem do EU vylepšit?
Jsou určité typy případů, u kterých by mohly být stanoveny maximální lhůty. Vznik správního soudu by měl občanovi umožnit domáhat se nápravy při pochybení státních orgánů. Právě zde by měly být stanoveny jednoznačně lhůty k vyřízení žalob občanů.
Musím konstatovat, že Spravedlnost je často slepá, někdo může mít pocit, že vlastně neexistuje.  Co je spravedlivé pro někoho, může být nespravedlivé pro jiného.

Co říkáte na zřizování finanční policie?
Finanční policie s  pravomocemi, které chce pan Gross, nepomůže zabránit daňovým únikům. Těm může pomoci radikální zjednodušení daňové soustavy a snížení daňového zatížení. Finanční policie je další instituce, která zapadá do budování policejního státu, špehování a slídění v soukromí občanů.

Je větší byrokracie u nás nebo v EU? Pokud v EU, stoupne u nás po vstupu?
U nás  je velmi vysoký stupeň byrokracie, ale v Evropské unii je ještě větší.
A jestli budeme mít stejnou byrokracii jako má EU? Zatím to, bohužel, vypadá tak, že byrokratizace života v ČR roste.
Např. u nás jsou nyní 3 svazky celního sazebníku. Až budeme v EU, tak jich bude 18. Sice odbourají vnitřní cla, ale se všemi dalšími subjekty (nečleny EU), se kterými budeme obchodovat, bude platit 18 celních sazebníků Evropské unie. Znamená to podstatně větší zatížení a málokdo si uvědomuje, že třeba levné oblečení dovezené z Číny bude zatíženo mnohem vyšším clem než nyní. Také přijdeme o mnohé výhody s některými zeměmi, se kterými máme bezcelní výměnu. Značný počet občanů nakupuje právě takové zboží na tržištích, protože na nákupy ve značkových prodejnách nemají peníze.

Domácí produkty jako např. olomoucké tvarůžky, slivovice, rum, utopenci, atd.,  zachované i po vstupu do EU propagujete nebo odsuzujete?
V mnoha oblastech jsou omezení ze strany EU naprosto nesmyslná. Je to otravování běžných občanů evropskou byrokracií. Myslím si, že dnešní podoba EU vůbec přestává splňovat to, pro co byla původně vytvořena (především pro zjednodušení vzájemných obchodních vztahů). A ona je teď místo rozvolňovaní dramaticky zatěžuje dalšími předpisy, normami, nařízeními a direktivami.
A tam kde je přílišná regulace, tam dochází  samozřejmě k pomalejšímu ekonomickému růstu.
Průměrný roční růst HDP v USA je v posledním desetiletí oproti zemím Evropské unie téměř dvojnásobný. Nezaměstnanost, i když teď se v USA o něco zvýšila, je téměř poloviční oproti nezaměstnanosti v zemích EU.
V EU je řada předpisů, které se nedají dodržovat, protože se často mění. Někdy jsou tyto předpisy neslučitelné s běžnou podnikatelskou činností.

Bude nás členství v EU ze začátku více stát než jaké z něj budou pro nás plynoucí výhody?
Já si myslím, že ano. Troufnu si říct, že kromě roku 2004, kdy budeme platit jen za část  roku do rozpočtu EU, tak v roce 2005 už můžeme být čistými přispěvateli.
Část finančních prostředků z rozpočtu EU je vázána na spolufinancování. Při našem deficitním rozpočtu jsem zvědavý, kde se tyto peníze na spolufinancování projektů vezmou.
Dále si myslím, že nebudeme mít dostatek projektů, které by nám Evropská unie schválila. Kdybychom je náhodou byli schopni připravit, tak byrokratické překážky ze strany EU nám nedovolí řadu z nich realizovat.
Náš příspěvek do rozpočtu EU bude kolem 30 - 32 mld. Kč ročně.
Obecně jsem proti nadměrnému přerozdělování.
A jestliže nejsme schopni racionálně přerozdělovat finanční prostředky z Prahy do krajů či obcí, tím spíše to nepůjde racionálněji z Bruselu (kam tyto peníze odvedeme) do ČR.
Každé přerozdělování je spojené s náklady. Musí se přinejmenším zaplatit náklady na přerozdělovače. Něco se platí legálně, formou mezd a odměn a ty jsou setsakramentsky vysoké. A pak se také platí něco nelegálně. Tam, kde je moc přerozdělování, je potenciální půda pro korupci.

Jaký máte názor na jednotnou měnu Euro a její zavedení v Česku?
Projekt Eura nevidím příliš optimisticky. Jednotlivé země se zřekly národních měnových politik, pomocí které mohli reagovat na rozdílný průběh hospodářského cyklu ve svých ekonomikách. Ne v každé zemi se hospodářský cyklus odvíjí stejně.
V zemích Evropské unie, které zavedly Euro, rostou deficity veřejných rozpočtů nad 3 % HDP ročně a stoupá celkové vnitřní zadlužení. Dynamika růstu HDP klesá a výdaje veřejných rozpočtů rostou. V zemích, kde není společná měna zavedena (Švédsko, Dánsko, Velká Británie) není tento problém tak vážný.
Se zavedením Eura v současné době v ČR nesouhlasím. Je možné, že tento projekt za 10 let vyšumí. Možná, že většina ze států Evropské unie se vrátí ke svým národním měnám. Sami přijdou na to, že to tak bude lepší, a odhlasují si změnu měny.

Čeká nás v EU změna životní úrovně? Pokud ano, kterým směrem?
Životní úroveň v posledních letech spíše stagnuje. V některých zemích občas sem tam poklesne. Když zvýšíte daňové zatížení občanů, tím méně jim zůstane na to, aby si o svých penězích mohli rozhodovat sami.
Každý občan ví co má dělat se svými vydělanými penězi lépe, než ten, který je od vás vybere ve formě daní a pak vám to "jako" na něčem vrátí.

Má podle Vás EU zájem o rozšíření?
Úředníci EU nepochybně ano. Protože současná EU není pro občany, ale slouží spíše jiným zájmům nomenklatury EU a lobbyistickým zájmům korporací. A pak stávající země získají ještě lepší přístup na pro ně zajímavé trhy s téměř 100 miliony spotřebitelů.
Z hlediska rozšíření mají zájem především o trhy. Mají snahu implementovat své předpisy, protože ví, že řada subjektů u nás je nebude schopna plnit. To znamená, že firmy, které vyráběly pro národní trhy a pro trhy těch zemí, které zatím nebyly v Evropské unii, tak budou najednou muset splňovat množství předpisů. Řadu z nich nebudou naše firmy schopny splnit a tím pádem konkurence ze zemí EU, která už vlastní různé certifikace rozšíří svůj vliv na východ a vytlačí stávající domácí podnikatelské subjekty.
Proces certifikace je časově a finančně náročný. Přitom se nedá jednoznačně říct, že je dostatečnou zárukou kvality odvedených služeb.
Naše "necertifikované" firmy byly schopny prodávat u nás, na Slovensku, v Polsku, v Maďarsku i jinde. Po vstupu do Evropské Unie budou mít velmi krátký čas na přizpůsobení se novým předpisům. Například pro menší stavební firmu s obratem 25 - 30miliónů korun ročně stojí certifikace několik set tisíc Kč. Navíc se musí za určitý čas obnovovat. U větších firem s ročním obratem 0,5 miliardy samotná certifikace stojí až 10 miliónů korun ročně.

Jaké pracovní možnosti nás čekají v EU?
Vzdělanější, jazykově dobře vybavení občané, budou mít větší šance získat zajímavé zaměstnání. Pro některé skupiny obyvatelstva se situace zhorší. Pro méně vzdělané, pro lidi s menšími schopnostmi, dovednostmi. Bohužel, ani po vstupu do EU se míra nezaměstnanosti rapidně nesníží.

Kolik procent na tom bude lip po vstupu EU?
Nemyslím si, že po našem vstupu do EU se budeme mít o moc lépe.

Co se po vstupu do EU změní pro české zemědělce?
Zemědělská politika je Achillovou patou Evropské unie. Téměř celá polovina rozpočtu EU jde na financování zemědělství. Mám obavy, že po vstupu do EU může být za jistých okolností část našeho zemědělského sektoru  zlikvidována..
Jako celek se čeští zemědělci nebudou mít lépe.
Bylo nám sice ze strany EU blahosklonně "dovoleno", že můžeme z našeho rozpočtu doplácet refundace našim zemědělcům, ale kde na to vzít v naší prázdné státní kase.

Jaké výhody mají čtyři základní svobody- volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu?
Pokud by EU zůstala u rozvíjení těchto čtyř pilířů, mohla být její výkonnost podstatně vyšší. Ve vztahu k novým členským zemím jsou tyto pilíře nabourávány.
Ve skutečnosti se šlape po svobodě pohybu OSOB, kdy některé stávající členské země stanovily přechodná ustanovení vůči svým sousedům.
Ani s volným pohybem SLUŽEB to není v pořádku. Například v dopravě jsou stanoveny limity kapotáže, dopravci nebudou moci fungovat uvnitř stávajících zemí Evropské unie tak, jak fungují stávající členové, čili i tam budeme mít omezení.
U volného pohybu ZBOŽÍ je to třeba stanovení kvót pro zemědělské komodity.
A volný pohyb KAPITÁLU? Plnohodnotný kapitálový trh u nás vlastně neexistuje. Primární emise akcií nejsou. Za celou dobu existence našeho pseudo-kapitálového trhu nebyla vydána ani jedna primární emise, kromě vládních dluhopisů. I proto stávající členské země EU žádná omezení nemusí chystat.

Jak přistoupení k EU ovlivní české firmy?
Velké korporace by snad mohly přežít. Ty však už ale nejsou ve vlastnictví českých vlastníků. Mám na mysli např. Komerční banku, Českou spořitelnu, Škodu Mladá Boleslav, apod. Patří nám už jen Český Telecom, ČEZ. Negativní dopad bude mít náš vstup do EU na malé a střední české firmy, které nebudou umět rychle reagovat na vynucené změny a normy, které k nám přijdou.
A co se stane s těmi velkými firmami, které nám ještě patří? Měly by přežít, ale bude to boj.

Ochrana spotřebitele v EU je hodně silná. Je to opravdu nutné?
To je pseudoochrana. Zase v zájmu vybírání různých poplatků, kvůli lobbyistickým zájmům určitých firem, apod. Když máte takovouhle jakoby ochranu spotřebitele, tak ne všechny firmy ji jsou schopny splnit. Zvyšují se náklady a likviduje se část konkurence.

Co říkáte na to, že klíčovým zákonodárným orgánem není Evropský parlament, jak by se mohl laik domnívat, nýbrž Rada a Komise? Rada EU přitom není institucí volenou lidem.
Je to nesmysl, protože se slučuje zákonodárná a výkonná moc. Evropská unie by měla provést reformu svých institucí. Myslím si, že od institucionální reformy by se mělo začít.

V čem Česko  podle vás vstup do EU posílí a v čem oslabí?
Vstup do EU nás moc neposílí. Nedělám si nějaké přehnané iluze o tom, že by se situace našich občanů měla nějak radikálně zlepšit.
Předpisy v EU jsou natolik složité, že ani samotní občané EU se v nich neorientují. Musíme počítat s tím, že i my se v těchto předpisech nebudeme lehce orientovat. Naroste další byrokracie navíc k té, která v ČR už existuje. Pak budou mít problémy podnikatelské subjekty. Některé se novým předpisům a normám stačí přizpůsobit , ale řada z nich se přizpůsobit nestačí a tudíž skončí. A tím pádem může na určitou dobu vzrůst i nezaměstnanost a projevit se i nějaké další problémy.
A pak je tam ještě jedna věc, u které si myslím, že se bude prohlubovat problém. Jedná se o deficity veřejných rozpočtů v jednotlivých zemích Evropské unie a zvláště pak v zemích, kde zavedli společnou měnu (Euro).

Co by se podle vás muselo v EU změnit, abyste byl pro vstup ČR?
Všechno. Především začít reformou institucí a vrátit se k původním myšlenkám. Také snížit protekcionizmus vůči třetím zemím. Za pokrytecké považuji to, že EU posílá pár stamiliónů nebo miliard EUR jako rozvojovou pomoc těm nejchudším zemím ale přitom brání vstupu na svůj trh jejich výrobkům a tím pádem je vlastně udržuje v zajetí chudoby.
Musí se radikálně změnit zemědělská politika. Snížit přerozdělování. Omezit pravomoci bruselských byrokratů.
A pak bych si přál, aby EU sloužila ne těm mocným a jak se říká "horním 10 tisícům", ale aby ulehčovala život hlavně obyčejným občanům.

Myslíte si, že vstupem ztratíme svou národní suverenitu?
Bezpochyby, když přeneseme pravomoci z Prahy nebo z Brna nebo z různých krajských měst do Bruselu. Když někdo říká, že ne tak se mýlí. Jakékoliv přenesení pravomoci je částečná ztráta identity v tom širším slova smyslu. Někdy to může být dobré a někdy rozhodování blíž člověku je lepší než rozhodování někde v tramtárii, anonymně.

Měl podle Vás český občan čas se seznámit s podmínkami v přístupové smlouvě s cca 5 tis. stranami pouhý měsíc před referendem?
Tak pokud já vím, tak i někteří ministři přiznali, že smlouvu nečetli celou. A chtěl bych vidět nezainteresované lidi, kteří svádí každodenní boj o přežití a kteří musí řešit důležitější otázky než aby si sedli k internetu a četli smlouvu. Já jsem ji četl, ale také ne úplně celou. Přečetl jsem tak tři čtvrtiny, hlavně přílohy a vím, jaké obsahuje údaje a kde je můžu rychle najít. Ten dokument je příliš složitý. Samotná smlouva je sice krátká, ale přílohy jsou dlouhé. 
 
Nebyl to pouhý alibismus české vlády, která takto nechala lidi "hlasovat o vstupu do EU" a svou úlohu tedy splnila? Nebylo výsledek hlasování dávno dopředu všem jasný?
Při propagační akci, kterou vláda zvolila bylo rozhodnuto předem. Co lidé viděli byly billboardy se spokojenou důchodkyní z Rakouska, paradoxně v době, kdy samotní Rakušané protestovali proti změnám důchodového systému po statisících. Češi také viděli portugalského představitele zemědělského sektoru - rybáře, jak spokojeně kouká po rybách a přitom už se nedozvěděl, že portugalské zemědělství bylo po vstupu do Evropské unie téměř vymýceno a že zemědělský sektor v podstatě ovládli Španělé.
Čeští občané pak už ani nemohli volit jinak!

Děkuji za rozhovor
Ing. Vladimír Šindelka, Finance.cz