Vláda se bude zabývat přípravami k vzniku finanční ústavy

Mezi základní prvky ústavního zákona má podle MF patřit pokrytí celého vládního sektoru číselnými rozpočtovými pravidly nebo zpřísnění rozpočtových pravidel pro místní správy a samosprávy. Dále materiál navrhuje zakotvení maximálního limitu pro výši vládního dluhu, a to včetně opatření, jež je nutné realizovat v případě, že se bude úroveň vládního dluhu nastavené hranici blížit.

Národní rozpočtová rada by měla podle návrhu být funkčně, finančně i personálně nezávislá instituce. Jejím úkolem bude monitorovat a vyhodnocovat plnění rozpočtových cílů vlády.

Podle návrhů ODS z počátku března by rozpočtová rada měla působit v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu. Vyjadřovat by se měla k legislativním návrhům a jejich rozpočtovým dopadům. Měla by monitorovat transparentnost veřejných rozpočtů nebo zpracovávat zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Rada by měla být podle ODS tříčlenná, mimo jiné kvůli minimalizaci nákladů i způsobu hlasování v rámci rady.

Takzvaná dluhová brzda, tedy omezení dalšího zadlužování státu, by byla podle premiéra aktivována při dluhu veřejných financí nad 44,99 procenta hrubého domácího produktu. "Nastavujeme tak úroveň, kdy je vláda povinna začít aktivně jednat," vysvětlil v březnu premiér. Pro přijetí eura je nyní stanovena hranice 60 procent. V roce 2010 byl veřejný dluh Česka 38,05 procenta HDP, loni pak stoupl podle údajů ČSÚ na 41,15 procenta.

Takzvanou finanční ústavu chce podle svého dřívějšího prohlášení prosadit premiér Petr Nečas (ODS) do konce letošního roku.

Materiál, který analyzuje předpoklady a východiska pro přípravu ústavního zákona, je výsledkem diskuse pracovní skupiny ministra financí se zástupci parlamentních politických stran v únoru a březnu, informovalo MF.