Přestože je u nás už několik bank, které poskytují běžné služby i účty levně nebo dokonce úplně zadarmo, mají stále jen statisíce klientů, zatímco velké drbací stroje jich setrvale oškubávají miliony.
Až nás budou miliardy
Možná proto nepřekvapí, že výnosy tuzemských bank z poplatků a provizí i loni stouply o 3,3 % na téměř 50 miliard korun. Asi si každý snadno vydělí, že 5000 korun na hlavu každého včetně batolat a důchodců je po čertech dobrý kšeft.
Jak spočetl server bankovnipolatky.com, za každý jeden jediný den si tak banky u nás loni vydělaly 107 milionů korun čistého. Navíc posledních šest let tento denní zisk pěkně roste.
Nejlépe si na peřince zisku z poplatků mezi tuzemskými bankami lebedí Česká spořitelna, která vybrala na těchto příjmech od svých střadatelů přes 12 miliard korun čistého. Jen za bankovní transakce si takto vydělala čistého sedm miliard korun.
A co půjčky
Druhou stranou každé bankovní mince jsou pochopitelně úvěrové obchody. A zatímco na vkladech dávají banky jen co nejmenší úroky, u půjček klienty nešetří – tedy klienty. Problém ale nastal v minulých dvou letech, kdy si přestaly a nechtěly dál půjčovat ani podniky, ani na spotřebácích domácnosti. Jediný segment, který tak „fungoval“, byl ten hypoteční, kde nakonec také došlo ke snížení úrokových sazeb na historické minimum. Je tedy ideální doba pro refixaci nebo i snadné refinancování hypotéky.
U spotřebitelských půjček zase banky začaly nabízet tzv. konsolidaci, kdy všechny sloučí do jedné za (obvykle) přijatelnějších podmínek. Přesto i tady pozor: obvykle také (jen) prodlouží splatnost, takže klient zas zaplatí víc, jen v delším období. Nu a na kreditních kartách si půjčuje snad jen magor, to může rovnou za lichvářem.
Třetí strana mince
Klienti by si měli tedy dobře pohlídat jak své zbytečné výdaje za bankovní služby, tak úroky, které platí za vypůjčené peníze – obé snížit na minimum, k čemuž je dnes dobrá příležitost. Ale pak přichází na přetřes další rébus: co s úsporami?
Výše úroků, které banky nabízejí, skoro nestojí za řeč. I tady se však stojaté vody trochu rozhýbaly díky novým štičkám na trhu (Equa, Zuno, Air), kde na netermínovaných tzv. spořicích účtech lze dostat už alespoň 2,5 %. Tyto banky se potřebují „chytit“ na trhu, což je k tomu nutí. Velké to nepotřebují, mají svých líných kapříků dost. Takže dost možná překvapila jedna střední UniCredit Bank, která také vyrazila do boje se spořákem s 2,5 %. Asi také ráda získá víc klientů a zvýší objem depozit, možná chce také vylepšit image. Navíc chce ještě letos otevřít půl stovky „propůjčených“ (správně frančízových) pracovišť.
Tak na závěr kontrolní otázka: kolik peněz vyhazujete oknem a jak „pracují“ ty vaše uspořené?