Ještě na začátku tisíciletí vyváželi chmelaři okolo 5300 tun chmele a dostávali za něj až miliardu korun, vývoz ale poslední léta spíš klesá a v porovnání s prvními roky dekády je nižší o čtvrtinu. Kolik letos obchodníci utržili, to Kovařík nespecifikoval, bylo to prý ale "o několik desítek milionů méně než vloni". Tehdy se mluvilo o 900 milionech.
V domácích pivovarech skončí asi třetina české úrody. Další třetinu kupují asijské pivovary, zbytek si rozeberou zájemci z Evropy i jiných částí světa. "Škoda jen, že i přes stoupající produkci piva na těchto trzích zde dosahuje průměrná dávka chmelení jen maximálně do dvou gramů na hektolitr piva," uvedl Kovařík. U piv plzeňského typu se ve světě chmelí dvojnásobně, české pivovary dávají dávku hořkých látek až čtyřnásobnou.
Málo se naopak chmelí levná piva supermarketových značek. "V kvalitním pivu je chmele zhruba za desetník, v levném pětkrát míň," řekl vloni ČTK šéf chmelařského družstva ze Žatce Zdeněk Rosa.
Mezi odběrateli českého chmele je dlouhodobě nejsilnější Japonsko, tamní pivovary ale loni odebraly jen asi dvě třetiny obvyklého množství. Dovoz do Česka je mnohem slabší, v řádu stovek tun.
Vývoz českého chmele: Pořadí Země Export v roce 2011
(tuny)
Export v roce 2010
(tuny)
Export v roce 2009
(tuny)
1. Japonsko 1200 1830 1793, 1 2. Německo 897 1064 947,8 3. Čína 847 505 432,2 4. Rusko 354 243 257,4 5. Belgie 99 47 85 6. Vietnam 86 144 94
Zdroj: Svaz pěstitelů chmele
Dlouhodobý trend vývozu chmele: rok export chmele
(tuny)
2001 5295 2002 5304 2003 4395 2004 4562 2005 5249 2006 4442 2007 4298 2008 4379 2009 4144 2010 4310 2011 4026
Zdroj: archiv zpravodajství ČTK