Kubáň: Český smartphone banking postrádá invenci

Náš rozhovor bych začal trochu provokativní otázkou. Je dnes pro banku ostudou nemít v nabídce službu smartphone banking; nebo jsou ostudou aplikace pro chytré telefony, které dnes nabízí české banky?
Neřekl bych, že nemít smartphone banking nebo aplikace pro chytré telefony je ostuda. Je to spíše otázkou strategie a pozice banky na trhu. A také jednoduché kalkulace – mám nebo nemám významný počet klientů vybavených chytrým telefonem, navíc využívajících internetové bankovnictví? Dovedu si proto představit, že pro některé banky může být tento distribuční kanál stále ještě postradatelný. Nicméně díky vývoji penetrace chytrými telefony a inovacím, které se stávají součástí života klientů, předpokládám, že je otázkou blízké budoucnosti, kdy jej budou muset nabízet všechny banky.

Proč je pro banku smartphone banking důležitým distribučním kanálem a proč by do něj měly chtít investovat?
Existují dva možné pohledy. Prvním může být snaha banky zaujmout inovací, novinkou, něčím šikovným a moderním, snaha oslovit speciální skupinu uživatelů – zejména mladé lidi hledající trendy a cool řešení a služby, popř. fandy moderních technologií. Druhým pohledem je projev vyspělosti banky a kráčení s dobou, nezaostávání za konkurencí. V obou případech jde o konkurenční boj o klienty. Na jedné straně stojí nové, nízkonákladové banky, které chtějí klienty přilákat, na straně druhé pak zavedené tradiční banky, které se snaží své klienty udržet. Smartphone banking vytváří pro banku příležitost, díky které mohou svůj kmen klientů rozšířit. V případě zaostání za konkurencí ovšem riskují i jeho ochuzení. Proto by měly mít zájem do rozvoje těchto technologií investovat a smartphone banking zařadit do své distribuční strategie.

Na kolik využívají současné aplikace potenciál chytrých telefonů?
Český smartphone banking patří ve srovnání se zahraničím k lepšímu průměru, nijak však neoslňuje úrovní invence. Po funkční stránce se většinou jedná o běžný internet banking převlečený do kabátu aplikace pro chytrý telefon. Banky proto nabízejí převážně jen běžně dostupné informace (kurzovní lístky, produktové nabídky a sazebníky, aktuality), pasivní správu účtu (kontrola zůstatků, výpisy) a základy aktivní obsluhy (platební příkazy, správa kreditní karty). Díky integrovanému GPS většina bank nabízí také možnost vyhledání nejbližších bankomatů a poboček. Některé z nich ve vývoji pokročily méně, jiné více. Ojediněle se lze již setkat i s možností sjednat si přes mobil schůzku na pobočce, dobít kredit na mobilní volání nebo si nechat spočítat úvěr. Registruji i první vlaštovku v revolučním způsobu zadávání platebních příkazů – pouhým zmáčknutím spouště fotoaparátu – Česká spořitelna takto umožňuje hradit složenky. Takže k vaší otázce: současné aplikace ještě zdaleka nevyužívají potenciál chytrých telefonů.

Které služby běžně dostupné v zahraničí chybí?
Tuzemské banky oproti zahraničí neposkytují pokročilejší možnosti smartphone bankingu. Zajímavá je například obsluha všech finančních produktů klienta v jedné aplikaci. Může se jednat o správu hypotečních nebo jiných úvěrových produktů, dále různých pojištění, správu investic a podporu aktivního obchodování na burzách. Vyšší komfort uživatelům chytrých telefonů přináší také jejich vestavěné inteligentní funkce – třeba lokalizační služba pro vyhledání partnerského obchodníka, nabízejícího výhodný nákup pro klienta banky nebo v daném čase na daném místě happy hours partnerské restaurace pro výhodnější pozdější oběd. Bezkontaktní technologie v zahraničí již dnes umožňují převod peněz mezi účty dvou různých lidí bez nutnosti zadávání bankovních údajů. Jedná se o person-to-person služby. Co u nás rovněž chybí je integrace finančního plánování do běžného prostředí chytrého telefonu. Dnes je zcela běžné, že nám telefon slouží i jako osobní asistent – máme v něm poznámky, kontakty, připomínky, e-maily, fotogalerie… Nebude proto překvapením, když v něm brzy najdeme určitou formu osobního bankéře, který nás v reálném čase informuje o finanční situaci či o platebních možnostech v případě, kdy uvažujeme o větší investici či dražším nákupu. V integrovaném a známém prostředí chytrého zařízení (např. v Kalendáři) pak klient uvidí i historii svých transakcí, může předvídat a kontrolovat data významných úhrad nebo evidovat trvalé příkazy. Jde tak o skutečnou banku v kapse.
 

Jsou některé země vyloženě dále?
Ano, jsou. Třeba ve Spojených státech, Japonsku a ve Skandinávii jsou již dnes běžně dostupné některé z výše popsaných služeb pokročilého smartphone bankingu. Díky značné popularitě šeků mají ve Státech lidé možnost proplácet je pouhým naskenováním – nafocením kamerou telefonu. V zahraničí je rovněž kladen velký důraz na grafické zpracování aplikace a na jednoduché a komfortní ovládání. Je tam proto zcela běžné například finanční prostředky mezi dvěma účty přesouvat pouhým přetáhnutím grafického ukazatele na obrazovce, nebo potřesením telefonu ukládat finance na spořicí účet. Překvapivě pozitivním zjištěním je úroveň a dostupnost služeb smartphone bankingu v některých částech Afriky. Všeobecně slaběji rozvinutá infrastruktura a nižší úroveň tradičního bankovnictví tak otevřela prostor pro rozvoj tohoto typu distribučního kanálu.

Když půjdeme od prostředí, které vidí uživatel, k technologiím. Jsou mezi českými bankami velké rozdíly, nebo se dá říci, že jde z hlediska technologií o velmi podobné aplikace?
Základním rozlišovacím faktorem je to, zda se jedná o nativní aplikaci pro konkrétní operační systém chytrého zařízení, tedy iOS nebo Android, nebo o jiné provedení. Například přizpůsobení internetového bankovnictví pro obsluhu z chytrého telefonu nebo tabletu. Banky si však málokdy tyto aplikace vyvíjejí samy, využívají k tomu specializované firmy. Každá z nich přistupuje k dílu, zejména v případě nativní aplikace, jinak. Někde je důraz kladen na modularitu a opakovanou použitelnost, protože výrobce aplikaci nabízí coby produkt pro vícero bank, jinde je zase aplikace postavena bance na míru a je úzce propojena s jejími centrálními systémy. Technologie pro vývoj mobilního softwaru však dávají stejný základ pro konstrukci aplikací chytrých telefonů. Proto si dovolím tvrdit, že se technologicky jedná o podobné aplikace, ačkoliv se mohou lišit formou zpracování. Rozdíly mezi bankami tedy nejsou nijak zásadní.

Jak je to s úrovní bezpečnosti smartphone bankingu oproti internet bankingu? Třeba u přihlašování do aplikace vím z vlastní zkušenosti, že u jedné banky stačí zadat PIN, u druhé probíhá přihlašování pomocí loginu a hesla…
Já nevnímám zásadní rozdíl mezi principy bezpečnosti internet a smartphone bankingu. V obou případech platí podobné zásady. Stejně jako u běžného počítače či notebooku tak i u chytrého telefonu nebo tabletu je zapotřebí pravidelně aktualizovat operační systém, nepoužívat nezabezpečené anonymní bezdrátové sítě, nastavit si pro přístup k službám silná hesla. U chytrého telefonu je navíc bonusem ochrana antivirovým programem, ačkoliv primární bezpečnost zde pramení zejména ze zdravého úsudku a zásady instalovat do zařízení pouze bezpečné a ověřené aplikace (většinou rozeznatelné tím, že jsou v aplikačním marketu uživateli hodnoceny).  Bezpečnější určitě bude autorizace celým přihlašovacím jménem a heslem, ideálně pak ještě doplněná o potvrzování každé transakce PIN kódem. Na druhé straně je otázkou, nakolik bude pro uživatele praktické při každé drobné transakci procházet takto vyčerpávající bezpečnostní lustrací. Ideální je rozumná míra bezpečnosti, např. časově vymezená platnost jednoho přihlášení do banky, které se při delší nečinnosti samo ukončí. Pak už jen autorizace transakcí, kde podobně jako u bezkontaktních NFC plateb, není do určité částky a počtu operací nutné zadávání PIN kódu. Vše je tedy otázkou rovnováhy mezi uživatelským komfortem a bezpečností a uživatel by mohl mít v tomto ohledu možnost určité volby.

Máte nějakou radu pro uživatele, čeho se z hlediska bezpečnosti při používání smartphone bankingu vyvarovat?
Základní radou je opatrnost. Jednoduše si nenechte svůj mobil ukrást. Tím, přirozeně, zásadně omezíte možnosti nepovolané osoby manipulovat s vaším smartphone bankingem. Jelikož ke krádežím telefonů a počítačů i navzdory opatrnosti přece jen dochází, je dobré chránit smartphone banking alespoň jednoduchým PIN kódem, popřípadě mít nainstalovanou aplikaci, která umožní vymazání obsahu telefonu přes internet na dálku (tzv. remote kill). Rovněž nedoporučuji instalovat do mobilu podezřelé aplikace nebo operační systém telefonu modifikovat (u iPhone tzv. jailbreak, u Androidů tzv. rooting).

A dotaz na závěr, jak vidíte budoucnost v této oblasti? Vidíte nějaké zřetelné trendy?
Nárůst počtu chytrých zařízení je nezadržitelný. V prodejích už chytré telefony “válcují” ty klasické. Ne každý uživatel, samozřejmě, využívá všechny jeho funkčnosti. Stejně, jako se nenaplnilo očekávání z dob zavádění internet bankingu, že jeho příchod povede k zavírání kamenných poboček, tak se nedá očekávat, že by za pár let všichni používali jen smartphone banking a do banky přestali chodit. Přesto věřím, že pro mnoho uživatelů se stane důležitým nástrojem a pravděpodobně i podpoří další rozvoj bankovních služeb. Samotné trendy u smartphone bankingu povedou k zavedení již zmiňovaných nových chytrých funkcí – úhrada složenek a faktur pomocí fotoaparátu, bezkontaktní převody a platby, lepší lokalizace, osobnější finanční poradenství a plánování a další. Nejúspěšnější přitom budou ty banky, které se nejvíc přiblíží představám klientů o ergonomii a jednoduchosti uživatelského prostředí.

Děkuji za rozhovor, Tomáš Skolek, Finance.cz