Oba senátní výbory také navrhly do zákona prosadit, aby vláda musela kvůli liberalizaci trhu určit svým nařízením minimální počet poštovních poboček v republice, a to na návrh Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) jako regulátora trhu. Mezi pobočky by ovšem měly být podle senátorů započítány městská informační centra nebo obchody, které budou poštovní služby nabízet jako doplňkovou činnost. Opatření má zajistit dostupnost těchto služeb i na venkově.
Opoziční sociální demokraté původně chtěli zakotvit přímo v zákoně, aby každá poštovní firma musela mít nejméně 3400 poboček. Sama Česká pošta jich ovšem měla předloni jen 3385. Podle zástupců ministerstva průmyslu a obchodu by pak ale poštovní firmy nemohly pružně reagovat na liberalizovaném trhu. Senátní kompromisní varianta pro ně byla přijatelnější.
Vládní předloha počítá s tím, že by poskytování základních poštovních služeb na celém území za přiměřenou cenu po dalších pět let poskytovala Česká pošta, kterou novela kvůli směrnici EU připraví o monopol na doručování zásilek do 50 gramů nebo s cenou do 18 korun. Na její případnou ztrátu z poskytování těchto služeb by se měly v takzvaném kompenzačním fondu skládat všechny poštovní firmy podle svého podílu na trhu.
Konkurenční poštovní firma Mediaservis už dříve tuto povinnost označila za protiústavní. Také podle Svazu spedice a logistiky ČR, mezi jehož členy jsou firmy DHL a ČD Cargo, bude tato povinnost předmětem ústavní stížnosti, stížnosti k Evropské komisi i arbitráže proti státu.
Novela má také ochránit Českou poštu proti živelnému poskytování služeb. Nebude muset doručit zásilky, které na její sběrná místa dodá jiný provozovatel, s nímž nebude mít smlouvu. Předlohou má Česká pošta získat poštovní licenci do konce roku 2017. Takový postup je podle vlády v souladu s obvyklou praxí v EU. Na další období bude vyhlášeno výběrové řízení.