Skupina nejvýznamnějších světových ekonomik G20 by se na zasedání měla dohodnout na posílení zdrojů MMF o 400 až 500 miliard dolarů (až 9,5 bilionu Kč). V úterý Japonsko jako první neevropská země přislíbilo do balíku příspěvek 60 miliard dolarů a přidalo se i Švédsko a Dánsko.
Během víkendových jednání se možná konečnou dohodu sjednat nepodaří. Země G20 by se ale měly shodnout na potřebném objemu a podrobnosti nechat na červnový summit v Mexiku.
Potřebu zvýšit objem peněz MMF ukázaly obnovené problémy Španělska a Itálie, jimž se minulý týden výrazně zvýšily náklady na úvěry. To na finančních trzích vyvolalo obavy z další vlny dluhové krize.
Spojené státy se k navýšení zdrojů fondu připojit nehodlají a účast odmítla i Kanada. Opatrné ohledně poskytnutí svých peněz jsou Čína, Brazílie a Rusko, které požadují, aby nové zdroje byly provázeny závazným příslibem zahájit další fázi reformy hlasovacích práv v MMF. Změny dohodnuté v roce 2010, v jejichž rámci by se například Čína stala třetím největším akcionářem MMF, však postupují velmi pomalu.
MMF v lednu odhadl, že bude potřebovat navíc 500 miliard dolarů na poskytování půjček a dalších 100 miliard dolarů na vytvoření ochranné bariéry proti rizikům dluhové krize v eurozóně. Šéfka fondu Christine Lagardeová však minulý týden za "kritické množství" označila částku 400 miliard dolarů.
Členské země eurozóny se již zavázaly, že MMF poskytnou 150 miliard dolarů. Doufají, že ostatní členové Evropské unie v čele s Británii přispějí dalšími 50 miliardami dolarů.