Místopředsedkyně vlády Soraya Sáenzová po dnešním zasedání kabinetu sdělila, že ministerstvo průmyslu uvede vládní záměr v platnost ještě dnes. Podrobnosti neuvedla, jednou z možností je ale zavést do požadavků na povinné míchání biopříměsí do motorových paliv preferenci produktů vyráběných v Evropské unii.
"Cílem je podpořit využívání bionafty původem z EU," řekl agentuře Reuters zdroj z ministerstva průmyslu. Španělští výrobci biopaliv za takový krok lobbují již několik let. Španělsko dováží 74 procent své spotřeby bionafty a 90 procenty se na tomto dovozu podílí Argentina a Indonésie.
Španělsko hrozí Argentině za znárodnění YPF "vážnými následky". Uvalit tvrdé sankce proti zemi, která se po státním bankrotu před deseti lety izolovala od světových finančních trhů a ignoruje pokuty mezinárodních soudů za neplnění závazků ze sporů s věřiteli, je však složité.
Argentina se ale stává jedním z největších světových výrobců biopaliv. Podle údajů amerického ministerstva zemědělství letos produkce bionafty v zemi dosáhne tří miliard litrů. Podle zdrojů z odvětví Španělsko loni dovezlo z Argentiny 720.000 tun biopaliv v hodnotě asi 750 milionů eur (18,7 miliardy Kč).
Španělští činitelé dnes uvedli, že ve sporu s Argentinou zřejmě převezme iniciativu EU a začne aktivně hájit zájmy Španělska. Madrid už minulý týden pohrozil tvrdou odvetou, pokud Argentina od záměru neustoupí, a chce do sporu vtáhnout i země skupiny G20.
Evropský parlament v dnešním usnesení vyzval Evropskou komisi, aby v reakci na "svévolný" krok Argentiny využila všechny vhodné nástroje k urovnávání sporů, které jsou k dispozici v rámci Světové obchodní organizace a G20. EK a členských státy EU by měli přijmout všechna možná opatření, například částečné pozastavení celních preferencí v rámci systému GSP, který pro vývoz vybraných zemím do EU zajišťuje nižší nebo nulové celní sazby.
Argentinský Senát má o návrhu zestátnit YPF hlasovat ve středu. Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová navrhla, aby vláda znárodnila 51 procent z 57 procent akcií, které vlastní Repsol. Argentinská vláda také naznačila, že Repsolu nehodlá za zestátnění podílů zaplatit požadovanou cenu 10,5 miliardy dolarů (198 miliard Kč). Vláda v Buenos Aires ale naznačuje, že Repsol možná neuvidí peníze i několik let, pokud se spor potáhne před mezinárodními soudy.