MMF získal přísliby nových zdrojů, vyzval EU k obnově růstu

Šéfka MMF Christine Lagardeová vytyčila před víkendovým zasedáním cíl získat přísliby na nejméně 400 miliard dolarů. "Smysl toho navyšování je evidentně v tom, že problémy eurozóny, ale i některých zemí Středozemního moře nejsou v tuto chvíli zdaleka vyřešeny. MMF se obává, že na jejich vyřešení bude potřebovat více zdrojů, než má," řekl ČTK guvernér České národní banky Miroslav Singer, který se zasedání ve Washingtonu zúčastnil.

Eurozóna by podle sobotního prohlášení Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC), který řídí strategii MMF, měla podniknout další kroky ke zvládnutí dluhového problému, zajistit stabilitu bankovního systému a provést robustní strukturální reformy, které povedou k novému růstu. "Pokud se nevrátíme k normálnímu růstu, pak nebude možné dosáhnout ani fiskální udržitelnosti," řekl na tiskové konferenci šéf IMFC a singapurský ministr financí Tharman Shanmugaratnam.

IMFC také varoval před příliš drastickými rozpočtovými škrty, které mají negativní dopad na ekonomiky a k nimž je náchylná EU pod tlakem Berlína. "V mnoha vyspělých zemích je nutné podniknout další kroky k dosažení věrohodné fiskální konsolidace a snížení státních dluhů, avšak bez takové fiskální politiky, která má příliš velký negativní dopad na růst," uvádí se v komuniké.

Ke zvýšení zdrojů MMF přispěla většina vyspělých zemí kromě USA a Kanady, vysoké příspěvky slíbily také Saúdská Arábie a Jižní Korea. Sama eurozóna se už dříve dohodla, že poskytne fondu 150 miliard eur, tedy asi 200 miliard dolarů (zhruba 3,8 bilionu Kč).

Zásadní pro zvýšení zdrojů MMF jsou zatím přesně nespecifikované přísliby skupiny BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky, které mají být oficiálně oznámeny na červnovém summitu G20 v Mexiku. Čína má přislíbit 60 miliard dolarů, což by byl spolu s Japonskem největší příspěvek mimo EU. Brazílie má dát deset miliard a stejně tolik už potvrdilo Rusko. To navíc sdělilo, že zváží, zda neposkytne MMF v koordinaci s BRICS další prostředky.

Česká vláda letos rozhodla, že z devizových rezerv ČNB poskytne MMF půjčku 1,5 miliardy eur čili asi dvě miliardy dolarů. ČNB si za souhlas s půjčkou vymínila poskytnutí vládní záruky za tento úvěr i za půjčku zhruba jedné miliardy eur z roku 2009.

Potřebu zvýšit zdroje MMF ukázaly obnovené problémy Španělska a Itálie, které tento měsíc na finančních trzích vyvolaly obavy z další vlny dluhové krize. To zvýšilo naléhavost zvýšení "palebné síly" MMF.

Na zasedání se jednalo i o dokončení reforem členských kvót a hlasovacích práv. Země jako Čína a Brazílie požadovaly, aby za poskytnuté peníze dostaly závazný příslib dokončit co nejrychleji reformy, které zvýší jejich váhu v rozhodování instituce. Podle změn dohodnutých v roce 2010 se má například Čína stát třetím největším akcionářem MMF po USA a Japonsku.

G20 potvrdila závazek dokončit reformu kvót do výročního zasedání MMF letos v říjnu a IMFC členské země vyzval, aby dohodnuté reformy "spěšně" ratifikovaly. Podle pozorovatelů je ale nepravděpodobné, že by americký Kongres plán ratifikoval před prezidentskými volbami, takže definitivní schválení reformy kvót a hlasovacích práv na podzimním zasedání není příliš pravděpodobné.

Evropská unie potvrdila, že se na podzim v rámci reforem vzdá dvou ze svých osmi křesel ve výkonné radě MMF, která má 24 míst. Ministři financí EU se v říjnu 2010 dohodli, že unie v rámci reforem rozdělení moci v MMF přepustí dvě svá místa zástupcům rozvojových ekonomik.