ANALÝZA: Růst eura by mohl přinutit ECB, aby snížila sazby

... na 2,0 procenta, však banka dává najevo, že na dalším uvolňování měnové politiky nemá zájem.Přitom i japonská centrální banka se v úterý odhodlala k uvolnění měnové politiky, aby tak zabránila sílícímu jenu dusit ekonomické oživení. Podobně i kanadská centrální banka v úterý sáhla ke snížení sazeb, aby vzestup kanadského dolaru nepodrýval ekonomický růst. To vše zvyšuje pravděpodobnost, že pokud vytrvá tlak na růst eura, pak také Evropská centrální banka uvolní měnovou politiku, tvrdí pozorovatelé při ECB a analytici na finančních trzích.

ECB by však raději během setkání tvůrců měnové politiky zemí G7 získala podporu Spojených států a Japonska pro masivní koordinovanou intervenci na devizových trzích, řekl agentuře Reuters představitel eurozóny zodpovědný za měnovou politiku. Je však pravděpodobné, že Spojené státy nebudou ochotny na tuto hru přistoupit, a ECB tak bude asi potřebovat nějaký trumf pro vyjednávání, aby si zajistila americkou podporu. V opačném případě zůstane uvolnění měnové politiky jedinou realistickou možností, jež ECB zbude, pokud se rozhodne zpomalit růst eura a udržet naživu křehké ekonomické oživení eurozóny. "Bude-li euro stoupat i nadále, všechny možnosti se nakonec scvrknou na snížení úrokových sazeb," řekl Julian Callow, šéf pro evropskou ekonomiku z Barclays Capital v Londýně. "Buď se jim podaří získat podporu od (zemí) G7, což je nepravděpodobné, nebo bude na ECB zvenčí i zevnitř vyvíjen latentní tlak na snížení sazeb," řekl Julian von Landesberger, ekonom pro ECB mnichovské banky HVB.

Když nemáte na vybranou
Slovní intervence v minulém týdnu prokázala svou účinnost. Prezident ECB Jean-Claude Trichet použil poměrně tvrdá slova, když poznamenal, že "brutální" pohyby na devizových trzích nejsou vítány. Kurs evropské měny pak za pouhých 10 dnů klesl na 1,23 z rekordních 1,2898 dolaru za euro. "Je to impozantní," podotkl Jim O'Neill, devizový stratég Goldman Sachs v Londýně.
V pondělí zasadili euru druhou ránu ministři financí a centrální bankéři eurozóny, kteří v prohlášení uvedli, že z krátkodobého hlediska zdůrazňují zvláště stabilitu a obávají se "nadměrných pohybů devizových kursů".
V úterý však euro začalo opět stoupat a ve čtvrtek už se obchodovalo nad hranicí 1,27 dolaru, což dokazuje, že je třeba stále hrozit silou, jinak účinek slov brzy opadne. To staví ECB před těžké dilema.
Evropská centrální banka se bude na zasedání skupiny G7 ve dnech 6. a 7.února na Floridě zasazovat o vydání společného prohlášení, že stabilita devizových kursů je žádoucí. Avšak Spojené státy zjevně nemají chuť zarazit pokles dolaru ani slovně, natož se zavázat k intervenčnímu vpádu na devizové trhy.
"Postoj Spojených států je takový, že dolar ještě není natolik slabý, aby zatěžoval obchod. Za druhé, euro je silné, protože měnová politika (ECB) je příliš přísná. A za třetí, politika rozsáhlé obchodní nerovnováhy USA představuje masivní tlak na větší flexibilitu asijských měn," řekl O'Neill z Goldman Sachs. Slabý dolar se kromě toho ve volebním roce zamlouvá Bushově administrativě, protože podporuje export a ekonomický růst USA.
Pokud země G7 zmíněné prohlášení nevydají, devizové trhy pravděpodobně vytlačí euro ještě výš, řekl O'Neill. ECB by pak mohla vstoupit na trh a intervenovat na vlastní pěst podobně jako Japonsko. Analytici však říkají, že ve Frankfurtu se do toho nikomu příliš nechce. "Evropská centrální banka se bude z politických, filosofických a praktických důvodů domnívat, že tudy schůdná cesta nevede," řekl Callow z Barclays Capital.

Smlouva s ďáblem
Odpovědí by tedy mohlo být, že ECB akceptuje možnost snížení sazeb a použije ji na Floridě jako kartu pro vyjednávání. Jinými slovy, ECB by mohla s příslibem snížení sazeb kšeftovat. S klíčovou sazbou nastavenou na 2,0 procenta, tedy dvojnásobku srovnatelné sazby v USA, jí pro takový tah zbývá spousta prostoru. Spojené státy by snížení sazeb v eurozóně jistě uvítaly, neboť tento krok by mohl stimulovat růst druhého největšího ekonomického bloku světa a pomoci udržet globální zotavení až do listopadových prezidentských voleb v USA. ECB by na oplátku mohla požadovat začlenění formulace o potřebě stability na devizových trzích do prohlášení G7 a případně také souhlas USA ke koordinované intervenci. Francouzský ministr financí Francis Mer položil k takovému posunu určité základy, když na otázku, zda snížení sazeb může být použito jako nástroj na devizových trzích, odpověděl: "Nic není vyloučeno." Německý ministr financí Hans Eichel zase řekl, že udržitelný ekonomický růst eurozóny stále není zaručen. Pokud růst skutečně klopýtne a inflace klesne, poskytnou hledané opravedlnění pro snížení sazeb ECB.

Autor: Stella Dawsonová, přeložil: Jan Schmidt, Frankfurt 23.1.2003