Loni zlata nejvíce nakoupily centrální banky Mexika, Jižní Koreje, Thajska, Filipín a Ruska. Rezervy ve zlatě zvyšovaly i menší země jako Bělorusko a Kolumbie, uvedla agentura Reuters. Pozoruhodný je případ Argentiny, která poprvé za téměř šest let nakoupila zlato právě loni v září, kdy jeho cena dosáhla rekordních maxim a později výrazně klesla.
Cena zlata loni rostla jedenáctý rok po sobě a získala deset procent. Letos získala zatím téměř pět procent, je ale asi 15 procent pod zářijovým maximem nad 1920 dolary za troyskou unci a pohybuje se kolem 1630 dolarů.
Podle údajů MMF v březnu nejvíce zlata nakoupilo opět Mexiko, které své rezervy zvýšilo o 16,8 tuny na 122,6 tuny. Loni Mexiko své zlaté rezervy mnohonásobně zvýšilo z pouhých šesti tun na 106 tun.
Rusko minulý měsíc koupilo 16,55 tuny a má nyní v rezervách 895,75 tuny. Kazachstán zvýšil objem rezerv o 4,3 tuny na více než 96 tun. Loni se rezervy zlata v Kazachstánu zvýšily o 39 tun, tedy o 42 procent.
Argentina posílila loni zlaté rezervy o sedm tun na 61,7 tuny, udělal to ale v září, kdy byly ceny absolutně nejvyšší. Bylo to její první zvýšení zlatých rezerv od února 2005, uvedl MMF.
Argentina mrhá penězi na zlato, i když je některým investorům stále dlužna v důsledku toho, že před deseti lety vyhlásila největší státní bankrot v historii. Vláda v Buenos Aires rozhodnutí zahraničních soudů ve sporech s poškozenými investory ignoruje a prezidentka Cristina Fernándezová minulý týden dál podkopala pověst země i její ekonomické vyhlídky, když rozhodla vyvlastnit většinový podíl španělské ropné skupiny Repsol v domácí společnosti YPF.