Repsol v YPF drží zhruba 57 procent akcií a plán argentinské prezidentky Cristiny Fernándezové předpokládá, že vláda v Buenos Aires zestátní asi 51 procent akcií z podílu, který drží Repsol. Země podle ní musí zajistit, že Argentina bude mít dostatek energetických zdrojů.
Záměr Argentiny kritizovala španělská vláda i další státy, včetně Evropské unie, Spojených států a dalších zemí, a to i v Latinské Americe. Z Argentiny mezitím ve velkém odtéká zahraniční kapitál a ekonomové tvrdí, že Argentina si svým rozhodnutím zřejmě uškodila na mnoho let.
Dnes bude o návrhu hlasovat horní komora Kongresu a pokud návrh podpoří, což se očekává, bude o něm hlasovat i dolní komora. Vládní strana ovládá obě komory a protože podporu slíbila i opozice, hlasování už bude asi jen formalitou.
Průzkumy veřejného mínění navíc dokládají, že asi dvě třetiny populace si přejí, aby měl stát nad YPF kontrolu. Většina lidí je přesvědčena, že privatizace YPF, stejně jako privatizace několika dalších klíčových firem, jejich zemi poškodila.
Repsol už avizoval, že za svůj podíl bude chtít asi 10,5 miliardy dolarů (téměř 200 miliard Kč). Argentina nemá v úmyslu takovou částku vyplatit a spor se téměř jistě dostane před mezinárodní soudy. Je otázkou, zda Repsol dostane alespoň něco, protože Argentina v minulosti už víckrát mezinárodní sankce ignorovala.