Po prudkém propadu podnikatelských nálad v průmyslu a ve službách (PMI) napříč eurozónou, zhoršila včera řecká centrální banka opět odhad růstu. Řecká ekonomika by měla spadnout letos (pokud vše dobře půjde) o 5 % (pátý rok propadu v řadě) a mzdy v soukromé sféře mají v nadcházejících dvou letech poklesnout o 16,5 %.
Vládní úspory jsou přitom pouze jednou stranou mince problému periferií. Srovnatelným a v řadě případů hlubším problémem je těžká dostupnost financování pro podnikovou sféru v periferních ekonomikách. Ta z části souvisí se špatnými ekonomickými vyhlídkami, větší díl viny má ale špatná situace v periferních finančních systémech.
Podle posledních údajů z ECB dál narůstají nerovnováhy v eurovém platebním systému Target 2.Německé banky dál stahují své peníze na domácí půdu a závazky periferních centrálních bank vůči ECB v důsledku toho narostly na 500 mld. eur. Peníze z ECB ale nemohou na bankám periferiích nahradit klasické vklady domácností nebo dlouhodobější dluhopisy prodané ostatním bankám. Zvláště když ECB dává jasně najevo, že masivní levné financování bank z její kapsy je pouze dočasná záležitost. Periferní banky jsou proto kvůli nejistému financování tlačené k postupnému odbourávání finanční páky a omezování úvěrové aktivity. K tomu přispívá tlak evropského regulátora na navyšování kapitálové přiměřenosti a úvahy nad zavedením režimu, ve kterém by věřitelé bank byli nuceni v případě problémů převést část bankovního dluhu na kapitál. Takový režim by pravděpodobně ještě více omezil ochotu bank vzájemně si půjčovat na delší dobu a zvýšil by závislost na klasických depozitech domácností.
Dnes uvidíme, jak dopadne průzkum ECB na bankovním trhu za první čtvrtletí. Pokud se bude dostupnost peněz pro podniky a domácnosti dál zhoršovat, bude mít ECB do dalšího zasedání (příští týden) o čem přemýšlet.
Autor působí jako hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny (jabures@csob.cz)