Podnik byl v minulosti státní, Argentina jej ale spolu s dalšími společnostmi v 90. letech zprivatizovala. Vláda se z popudu prezidentky Cristiny Fernándezové snaží udělat z těžby ropy a dalších surovin veřejný zájem, což jí má zestátnění YPF usnadnit. Návrh podporuje i část opozice a většina řadových obyvatel Argentiny.
Argentinská média informují, že proti návrhu se vysloví jen asi čtyři až pět senátorů. Debata se ale zřejmě protáhne, podle serveru Argentina Independent se dá očekávat, že potrvá až 12 hodin. Výsledek by tak mohl být znám až během noci SELČ.
Senátní výbory minulý týden podepsaly vládní návrh, což je první legislativní krok k zestátnění YPF. Bývalý argentinský prezident a nynější senátor Carlos Menem privatizaci YPF před lety obhajoval a připravil, nyní chce ale hlasovat pro opětovné zestátnění firmy.
Dnes bude o návrhu hlasovat horní komora Kongresu a pokud návrh podpoří, bude o něm hlasovat i dolní komora. Vládní strana ovládá obě komory. Průzkumy veřejného mínění navíc dokládají, že asi dvě třetiny populace si přejí, aby měl stát nad YPF kontrolu. Většina lidí je přesvědčena, že privatizace YPF, stejně jako privatizace několika dalších klíčových firem, jejich zemi poškodila.
Repsol už avizoval, že za svůj podíl bude chtít asi 10,5 miliardy dolarů (téměř 200 miliard Kč). Argentina nemá v úmyslu takovou částku vyplatit a spor se téměř jistě dostane před mezinárodní soudy. Je otázkou, zda Repsol dostane alespoň něco, protože Argentina v minulosti už víckrát mezinárodní sankce ignorovala.