"Ztráta vznikla v důsledku nutnosti vytvořit rezervy na možné ztrátové úvěry v bankách financujících český export. Její rozsah nevybočuje z praxe obdobných úvěrových pojišťoven v zahraničí," uvedl Nesrsta.
EGAP se podle Nesrsty snaží riziko ztrátových úvěrů co nejvíce snížit, aby nezatěžovaly jeho účetnictví. "EGAP s financujícími bankami podniká nezbytné kroky ekonomického a právního charakteru k řešení ohrožených úvěrů, maximálnímu snížení případné škody a následnému rozpuštění vytvořených rezerv," dodal.
V loňském roce EGAP pojistil exportní úvěry, bankovní záruky a investice v zahraničí v hodnotě 53,1 miliardy korun, což je doposud třetí největší objem. Zhruba polovina pojištěného vývozu směřovala do Ruska (14 miliard korun) a do Turecka (12,2 miliardy korun).
"Jako tradičně převažoval vývoz strojního, technologického a energetického zařízení a dopravních prostředků financovaný exportními odběratelskými úvěry. Pojištění tohoto typu středně a dlouhodobých úvěrů, kterými banky financují český vývoz, v posledních letech dominuje," podotkl Nesrsta.
V roce 2011 pojistil EGAP exportní odběratelské úvěry v hodnotě 35,7 miliardy korun, což představuje 67 procent celkového pojištěného objemu. Mezi největší obchodní případy patří stavba uhelné elektrárny a dodávky zařízení pro důlní těžbu v turecké Adularyi v pojistné hodnotě 11 miliardy korun, stavba silnice v Ázerbájdžánu v pojistné hodnotě šest miliard korun či stavba závodu na výrobu desek v ruské Kalevale v pojistné hodnotě 4,5 miliardy korun.
Pojištění EGAP využívají firmy hlavně na úvěry od bank pro export do rizikových zemí, kde existuje zvýšená pravděpodobnost, že za zboží nedostanou zaplaceno. Úspěch tuzemských podniků na zahraničních trzích, zejména těch rizikových, podle vývozců na garancích poskytovaných prostřednictvím EGAP přímo závisí.