Rozdíl mezi výnosem desetiletého českého a německého státního dluhopisu se v březnu v průměru pohyboval kolem 160 bazických bodů, v dubnu v průměru činil 178 bodů, upozornil hlavní ekonom Patria Finance David Marek. "Domácí politickou krizi prozatím dluhopisy ignorují," uvedl.
"Riziková přirážka českých státních dluhopisů proti německým bondům se za poslední dva měsíce prakticky nezměnila, což naznačuje, že investoři dosud nebrali riziko na tuzemské politické scéně příliš vážně. Výší přirážky se Česko řadí někam mezi Francii a Belgii," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Duben byl přitom podle analytika ČSOB Petra Dufka pro české státní dluhopisy dobrým měsícem. "Zájem o kratší dluhopisy stlačoval jejich výnosy dolů, mírně poklesly i výnosy na dlouhém konci. Příznivě dopadly i aukce nových bondů vydávaných ministerstvem financí," uvedl.
Stát na finanční trh během dubna umístil dluhopisy v objemu zhruba 22 miliard korun. "Je ovšem pravdou, že více než polovinu tvořily dluhopisy s pohyblivým kupónem, které jsou z pohledu investora méně rizikové," upozornil Sobíšek.
Celkově lze prodeje i podle analytika Komerční banky Miroslava Frayer hodnotit jako úspěšné. "Ukazuje se tak, že Česká republika není pod tlakem prodávat dluhopisy na trzích za každou cenu. Zároveň je vidět, že nedávný růst rizikové averze kvůli opětovným problémům periferie eurozóny neovlivnil vnímání domácí ekonomiky a vládních dluhopisů v očích investorů," uvedl. Frayer zároveň doplnil, že v prvním čtvrtletí si ministerstvo financí zajistilo již polovinu svých letošních výpůjčních potřeb.