Poučme se o investicích Norska

Maličko se uklidňuje segment fondů peněžního trhu, když dubnový odliv nedosáhl ani čtvrtmiliardu. Sice stále drasticky hubne ISČS Sporoinvest (–400 milionů korun), ale jeho úbytky trochu vyrovnávají ostatní, zejména KBC Multi Cash ČSOB. Ten ale zřejmě jen z části vyrovnává část z předchozích odlivů bratrských zajištěných fondů.

Marné hledání jistot

Tak se dostáváme k zajištěným fondům... Ze své slávy z let 2006 nebo 2007 musely samozřejmě někdy slevit, ale místo obliby, kterou jsme mohli očekávat v krizovém a nejistém období se dostavil setrvalý pogrom. Jak vysvětlil Jan Barta, v belgické domovině do nich dávali peníze lidé, kteří chtěli jen realokovat dynamičtější složku investičního majetku. U nás do nich šli spíš investoři, kteří viděli „zázračnou kombinaci“ jistoty i výnosu. A jsou pochopitelně spíš zklamaní, přestože část zajištěných fondů dosáhla docela solidních výsledků. Proto i za duben musely odepsat miliardu a čtvrt, od začátku roku dokonce přes 2,5 miliardy, čímž o prsa předběhly právě peněžáky.

Část peněz ze Sporoinvestu se ovšem přesouvá do bratrského Sporobondu, což je pochopitelné, když u prvního investoři vidí za poslední rok smutných 0,5 % a naopak druhý se zotavil na lákavých 5,3 %. České dluhopisy jsou kvalitní zboží, ale to neplatí pro jiné, jak vidíme třeba na oprátce tentokrát Španělských výnosů, které se blíží kritické 7% hranici.

Akcie ano, ale kdy...

Přesto jsou to právě akciové fondy, kam v posledních týdnech přichází od investorů nejvíc peněz – za poslední dva měsíce už 400 milionů korun. Situaci jako obvykle snad nejlépe znázorňuje „souboj“ dvou regionálně i zaměřením velmi odlišných fondů z dílna ISČS: Top Stock a Sporotrend. Zatímco první na roce tratí jen 6 % (stejně jako Pioneer akciový), druhý stále pláče na skoro –33 %. Jen o málo lépe však dopadá pohled na PX, který je na ročním ohlédnutí stále na –26 %, zatímco americké indexy jsou alespoň 3 % v plusu (Nasdaq dokonce 7 %). Může se tedy vemi snadno stát, že i máj dopadne na různých kontinentech dost odlišně.

Stále se také vtíravěji vkrádá otázka nejen kdy, ale kde? Tedy které trhy zvolit? Ještě, že americká výsledková sezóna dosud předvádí více než solidní data, což zřejmě evropské trhy (zatím) „drží“ před větší korekcí. Při pohledu na pražskou burzu je však na místě spíše smutek odpovídající úrovni indexu PX jen málo nad 900 body. Na druhou stranu dividendový výnos 6,5 % na jiné burze nenajdeme.

Jak to vidí Norové

Norský vládní fond je druhý největší suverénní fond světa s majetkem přes 600 miliard dolarů a není to „jen“ penzijní fond, spíše fond pro budoucnost (rezervní). Tedy poměrně unikátním druhem fondu, do kterého směřují příjmy z těžby ropy a plynu. Zaměřuje se na dlouhodobé stabilní investice: 40 % portfolia tvoří dluhopisy, 60 % akcie. Podle odhadů by jeho velikost měla dosáhnout během 10 let až neuvěřitelných 1,2 bilionu dolarů.

Investuje výhradně mimo území Norska, drží přibližně 2 % všech evropských akcií (mj. i naše ČEZ, KB TO2), ale nyní se rozhodl snížit svou expozici vůči Evropě. Podíl evropských dluhopisů by měl poklesnout ze 60 % na 40 %, u akcií pak dojde k poklesu z 50 % na 40 %. Fond naopak posiluje své pozice na rozvíjejících se trzích. Jde o reakci na jednu z největších ročních ztrát, kterou fond zaznamenal v loňském roce. Zatímco v roce 2010 zaznamenal fond výnos cca. 9,5 %, loni skončil se ztrátou asi 15 mld. dolarů, tedy 2,5 %. Zdá se přitom, že manažeři fondu nevěří v brzké vyřešení situace v Evropě. Chystaný pokles expozice vůči zemím Evropy představuje přibližně 84 miliard dolarů (přes 1,5 bilionu korun), ale pokud by se striktně dodržovaly koeficienty na základě tržní kapitalizace, byl by ještě větší. Zvýší se zastoupení aktiv emerging markets (na úkor Evropy) na 12 % včetně dluhopisů těchto zemí, což jistě stojí za pozornost.