Zvolení Hollandea dle Krugmana zvyšuje šanci na přežití eura

Krugman rozpočtové škrty v současné situaci Evropy kritizuje dlouhodobě, vlády by podle něj místo úspor naopak měly podporovat hospodářský růst. Představa, že škrtání ve vládních výdajích nějak povzbudí důvěru spotřebitelů a firem, takže budou více utrácet, se podle něj v uplynulých dvou letech ukázala jako falešná. "Výdajové škrty v upadající ekonomii prostě úpadek jenom prohlubují," uvedl.

Ukazuje se podle něj navíc, že bolest z rozpočtových úspor nepřináší žádné, či jen malé zisky. Příkladem je Irsko, které přijímá stále přísnější kroky, aby získalo zpět důvěru věřitelů. Podle ortodoxních zastánců škrtů by to mělo fungovat, podotýká Krugman. Místo toho ale podle něj irské náklady na půjčování jsou mnohem vyšší než u problémových Španělska či Itálie.

Krugman se proto ptá, jaké jsou alternativy rozpočtových úspor. Jednou se zdá být rozpad eurozóny. Pokud by se předlužené země vrátily zpět k vlastním měnám, mohly by díky devaluaci rychle začít být konkurenceschopné a posílit vývoz. Následovaly by tak Island, který těžce zasáhla finanční krize, nyní ale díky znehodnocení své koruny zažívá hospodářské oživení, které mělo mít Irsko, ale nemá, podotkl americký ekonom.

Rozdělení eurozóny by ale podle něj bylo vysoce ničivé. Znamenalo by totiž také konec evropského projektu, který je dlouhodobým úsilím o podporu míru a demokracie prostřednictvím bližší integrace. Podle Krugmana nicméně existuje i jiná cesta než zánik současné podoby spolku zemí platících společnou měnou. A paradoxně ji v minulosti ukázalo právě Německo.

Tamní hospodářské oživení pohání obrovský obchodní přebytek vůči jiným evropským zemím. Zvláště pak vůči zemím, které se nyní nacházejí v krizi, ale před krizí rostly díky nadprůměrné inflaci způsobené nízkými úrokovými sazbami Evropské centrální banky. V současnosti by tyto státy podle Krugmana mohly Německo napodobit, pokud by zažívaly shodně příznivé podmínky, tedy růst poháněný inflací.

Německá zkušenost tak není důvodem pro jednostranné rozpočtové škrty v jižní Evropě, jak si Berlín myslí. Naopak jde o argument pro více expanzivní politiku. Evropská centrální banka by proto podle Krugmana měla opustit posedlost inflací a zaměřit se na růst. Americký ekonom nicméně má za to, že Němci takový závěr nepřijmou a nadále budou prosazovat škrty. Výsledek francouzských voleb ale znamená, že přicházejí o slepou podporu z Elysejského paláce.