Sdružení Klid navrhne soudní přezkum rozhodnutí týkajících se D3

Sdružení podle Bernarda uvažuje o různých právních krocích, kterými by napadlo povolovací proces, a to jak v rámci územního plánování, kdy byla západní varianta zakotvena v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje, tak v rámci územního řízení na stavbu. "Jsme připraveni podrobovat rozhodnutí, která byla učiněna a která ještě učiněna budou, nezávislému soudnímu přezkumu," prohlásil Bernard. Přezkoumání má ukázat, zda jsou tato rozhodnutí zákonná a věcně správná.

Západní variantu schválilo počátkem roku ministerstvo životního prostředí. Územní rozhodnutí bude ale podle Ředitelství silnic a dálnic vydáno nejdříve v roce 2015, pak bude teprve následovat výkup pozemků. "Jsem rád, že se situace pohnula dopředu. O dálnici D3 se mluví velmi dlouho," připomněl Dobeš po jednání vlády. Podle něj je důležité akcentovat jednu trasu a nemít rozdělené varianty mezi D3 a R4.

"Takových 'definitivních' rozhodnutí už od té doby, co se připravuje D3, bylo hodně. Tohle podle našeho názoru není úplně zásadní milník," komentoval poslední vývoj Bernard. Podotkl, že k samotné výstavbě ještě povede dlouhá cesta. "Bude to nějaký čas trvat, zároveň to ale evidentně znamená, že stát na tuhle stavbu nemá peníze, proto odsouvá územní rozhodnutí až za rok 2015 a samotnou výstavbu až za rok 2020," dodal.

Sdružení chce podle něj státu svými aktivitami "pomoci v přemýšlení", zda by místo výstavby nové dálnice nebylo výhodnější rozšířit silnici I/3, vybudovat obchvaty obcí na této trase a prodloužit silnici R4 na Písek a České Budějovice. "To by mohlo být mnohem rychlejší a mnohem levnější," míní Bernard.

Šedesátikilometrová západní varianta středočeské části dálnice D3 vede přes Jesenici, Psáry, Heřmanice a Mezno. Ministerstvo životního prostředí vydalo pro tuto trasu kladné stanovisko EIA, čímž uznalo, že je vyhovující z hlediska dopadů na životní prostředí. Pro ministerstvo je přijatelnější než východní varianta vedoucí přes Říčany a Benešov, protože bude mít údajně menší dopad na zdraví obyvatel okolních obcí. Trasu přes Posázaví vyhodnotila jako nejvýhodnější před několika lety i expertní komise ČVUT.

Kritici západní varianty tvrdí, že stát dává přednost turisticky atraktivnímu Posázaví před alternativní trasou, která by vedla průmyslovou zástavbou. Má také obavy, že kolem dálnice nekontrolovatelně porostou logistická a nákupní centra, která zdevastují poslední zbytky přírody.

Ministerstvo dopravy už na konci března vypsalo výběrová řízení na stavbu úseků dálnice D3 mezi Úsilným a Borkem na Českobudějovicku a mezi Veselím nad Lužnicí na Táborsku a Bošilcem na Českobudějovicku. Budování těchto úseků dálnice by mohlo začít letos na podzim. Náklady na celou dostavbu D3 mezi Prahou a hraničním přechodem Dolní Dvořiště na Českokrumlovsku se odhadují asi na 50 miliard korun. Část výstavby by podle Dobeše měla být financována formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru.