Záchranný fond eurozóny tak potvrdil dřívější neoficiální informace, které kolovaly na finančních trzích, ale které se neshodovaly v tom, zda bude uvolněna celá částka najednou. Atény hned nepotřebují celých 5,2 miliardy eur, pozdější uvolnění zbývající miliardy by pro ně tedy nemělo znamenat žádnou komplikaci.
EFSF, na jehož správě se podílí všech 17 zemí eurozóny, má možnost členským zemím půjčit asi 700 miliard eur. Uvolnění tranše podle původního plánu Řecku umožní splatit krátkodobé závazky vůči věřitelům. Hlavně je to výplata kuponů ze splatných státních dluhopisů.
Částka 5,2 miliardy eur je podle serveru agentury Bloomberg součástí první splátky, jejíž celkový objem činí 39,4 miliardy eur. Částka v objemu 4,2 miliardy eur, kterou Řecko dostane ve čtvrtek, bude převedena na oddělený účet. Tam se budou scházet peníze, které Řecko bude moci použít výhradně na splátku dluhu a jeho obsluhu.
Dluhopisové a měnové trhy v Evropě dnes výrazně kolísaly a během dne měly vysoké ztráty. Důvodem byly obavy, že vedení EFSF by uvolnění další tranše úvěru pro Řecko mohlo pozdržet. Řecko se totiž po volbách začíná odklánět od slibů, které dalo mezinárodnímu společenství výměnou za pomoc v řádu miliard eur. Díky ní se země zatím vyhne bankrotu.
Pokud by Řecko slíbené peníze včas nedostalo, čelilo by vážným finančním problémům. Země nemá dost peněz na platy státních zaměstnanců, natož na splátku dluhopisů, která připadá na 15. května. Tento dluhopis Řecko úplně nevyměnilo v rámci restrukturalizace dluhu, na níž se dohodlo s věřiteli. Splatit bude třeba asi 435 milionů eur (zhruba 11 miliard Kč).
Evropští lídři se nemohou shodnout na tom, jak se k Řecku po víkendových volbách postavit. Proevropské strany, které byly ochotny pokračovat v reformách, totiž nedosáhly potřebné většiny. Až dosud se přitom mezi vítězi voleb nepodařilo dosáhnout žádné dohody, která by vedla k sestavení vlády.