Inflace v Číně klesla na 3,4 procenta, výroba roste pomaleji

Mírnější růst cen dává Pekingu prostor pro další uvolnění měnové politiky, čímž by vláda podpořila hospodářský růst. Ten sice ve srovnání s jinými zeměmi v prvním čtvrtletí pokračoval svižným tempem, na čínské poměry ale pomaleji.

"Potvrzuje se, že inflace klesá a že (měnová) politika se zaměří na podporu hospodářského růstu," poznamenal ekonom Čang Č'-wej z finančního ústavu Nomura v Hongkongu. Na vyhlídkách inflace se toho ale podle něj moc nemění.

Ceny potravin zvolnily růst na rovných sedm procent z předchozích 7,5 procenta. To je mnohem méně než loni, kdy růst cen potravin vysoko přesahoval deset procent a v létě se dokonce pohyboval kolem 14 procent. V dubnu výrazně zlevnilo vepřové maso, což je komodita, která do cen potravin promlouvá velmi výrazně.

Značnou pozornost ale trhy věnovaly zprávě o průmyslové výrobě. Ta zpomalilo tempo růstu na pouhých 9,3 procenta, zatímco v březnu růst činil 11,9 procenta. Výsledně výrazně zaostal za odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters předpokládali, že růst výroby se příliš nezmění, respektive mírně vzroste na 12 procent.

Potíže do určité míry naznačila už čtvrteční zpráva o zahraniční bilanci Číny. Ukázalo se totiž, že výrazně zpomalil růst dovozu i vývozu. To svědčí nejen o potížích v zahraničí, ale také o slabší poptávce na čínském trhu.