Německá horní komora zablokovala snížení dotací pro solární proud

Proti tak výraznému krácení dotací se ve Spolkové radě postavily dvě třetiny členů, kteří zastupují všech 16 německých spolkových zemí. Hlavně ty z bývalého komunistického východu už předem avizovaly nesouhlas s novou normou, která podle nich představuje další ránu pro německý solární průmysl, jenž se už tak těžko vyrovnává s levnou čínskou konkurencí. V poslední době skončilo v insolvenci několik předních výrobců.

Vládní záměr, který na konci března schválila dolní komora parlamentu, se nejvíce dotýkal velkých solárních parků, u nichž měla garantovaná výkupní cena klesnout o 30 procent. Fotovoltaickým instalacím na střechách dotace snižoval o pětinu. Subvence měly být navíc následně průběžně kráceny nejprve o jedno procento měsíčně a později podle výše přírůstku instalované kapacity solárních elektráren v Německu za předcházející období.

Majitelé nových zařízení dostali k tomu nově za povinnost část vyprodukované elektřiny spotřebovávat sami nebo ji prodávat za tržní, mnohem nižší cenu. Ústupkem středopravé koalice kancléřky Angely Merkelové při projednávání ve Spolkovém sněmu byl souhlas s prodloužením přechodných lhůt pro získání dotací ještě ve staré výši.

Německá vláda chce tímto opatřením "zkrotit" nárůst výstavby nových solárních elektráren v zemi. V Německu za poslední dva roky vždy přibylo zhruba 7,5 gigawattu (GW) instalovaného výkonu, zatímco kabinet považuje za únosných 2,5 až 3,5 GW za rok. Má také omezit zdražování elektřiny pro koncové odběratele, do jejíž ceny se promítají i státní dotace pro solární proud, jehož výroba je bez nich zatím nerentabilní. Berlínský kabinet subvence pro elektřinu z nových fotovoltaických zdrojů snižoval už v minulosti, ne však tak razantně.