Irský guvernér: Odchod Řecka by nebyl pro eurozónu katastrofou

Výhled odchodu Řecka z eurozóny se zvyšuje, protože evropské země potvrdily, že nebudou moci poskytnout Řecku další finanční pomoc, pokud země nebude plnit stanovené podmínky pomoci. Strany podporující úsporná opatření, ke kterým se země při získání pomoci zavázala, však nemají po víkendových volbách v Řecku potřebnou parlamentní většinu.

"(Odchod z eurozóny) není v právních předpisech, dohodách, předpokládán, ale mohou se stát i takové věci, které se v dohodách nepředpokládají," uvedl Honohan. "Technicky je to zvládnutelné. (Odchod Řecka) by srazil důvěru v eurozónu jako celek. To by zvýšilo komplikovanost provozu, dokud se věci opět neurovnají. Není to nutně katastrofa, ale není to příjemné," dodal.

Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Ollie Rehn uvedl, že opuštění eurozóny by bylo pro Řecko a řecká města špatné. Poznamenal také, že výše pomoci pro zemi ukazuje evropskou solidaritu. Řecko dostalo 200 miliard eur (pět bilionů Kč) formou úvěru od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu a dalších 100 miliard formou snížení dluhu od soukromých věřitelů. Celkově to podle něj odpovídá 177 procentům hrubého domácího produktu země.

Ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro týdenník Welt am Sonntag dodal, že Německo je připraveno uvažovat o dodatečných opatřeních na podporu růstu v Řecku. Země však musí plnit dohodnuté reformy. Německo podle Schäubla nechce, aby Řecko eurozónu opustilo, ale nemůže ho nutit, aby zůstalo členem, pokud to nechce.

Šéf evropského záchranného fondu EFSF Klaus Regling pak v rozhovoru pro rakouský list Die Presse upozornil, že odchod Řecka z eurozóny by byl nejdražším řešením pro všechny zúčastněné, i když nyní by byl méně nákladný, než na začátku dluhové krize, protože nyní jsou již všichni zúčastnění na tuto možnost lépe připraveni, napsala agentura Reuters.