Fico na své návštěvě Prahy v dubnu uvedl, že Česko a Slovensko mají stejný vstřícný postoj k využívání jaderné energie a chtějí ho společně zdůrazňovat na mezinárodní úrovni. Češi a Slováci by podle něj měli postupovat společně právě například na jaderných debatních fórech.
Slovensko vyrábí z jádra více než polovinu elektrické energie, v Česku je to zhruba třetina. Očekává se, že v obou zemích tento podíl vzroste po rozšíření jejich jaderných zdrojů.
Na dostavbu Temelína nyní probíhá tendr, který by měl být rozhodnutý v příštím roce. Rozšíření elektrárny o dva nové bloky má být pak hotové nejpozději v roce 2025. U jaderné elektrárny Dukovany chce český stát prodloužit životnost do roku 2035, existuje také možnost vybudování pátého bloku.
Slovensko provozuje po dvou reaktorech v jaderných elektrárnách Mochovce a Jaslovské Bohunice. Další dva reaktory v Mochovcích se staví a mají být dokončené v letech 2012 a 2013. V Jaslovských Bohunicích Slovensko po vstupu do Evropské unie odstavilo dva starší jaderné bloky a elektrárnu plánuje v příštích letech nahradit novým zdrojem.
Zatímco ČR a Slovensko s jádrem v příštích desetiletích významně počítají, některé další země EU po loňské havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima své jaderné zdroje utlumují. Německo plánuje do roku 2022 odstavit všechny své jaderné elektrárny a nový francouzský prezident François Hollande hodlá snížit ve Francii podíl energie vyráběné v jaderných elektrárnách ze současných 75 procent na 50 procent. Pro odchod od jádra se rozhodly také Belgie a Švýcarsko.
Loni se Evropské jaderné fórum uskutečnilo v Praze a hlavním tématem byly po fukušimské tragédii zátěžové testy jaderných elektráren EU, které mají dokázat, že jsou zdroje bezpečné. Zprávy jaderných dozorů o elektrárnách jednotlivých zemí nyní posuzují evropské úřady.