"V původně plánovaném termínu tak bude místo veřejného ústního jednání vyhlášen nález Ústavního soudu, samozřejmě za předpokladu, že bude předtím na neveřejném jednání pléna Ústavního soudu přijat," uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Senátoři zastoupení advokátem Janem Kalvodou byli původně jediným z účastníků řízení, který na veřejném jednání trval.
Podle senátorů změny zákonů v oblasti fotovoltaiky zasáhly do majetkových práv solárních investorů a jejich práva na svobodu podnikání, navíc jsou retroaktivní a odporují ústavní zásadě rovnosti před zákonem. Vadí jim také to, že Sněmovna přijala změny ve stavu legislativní nouze. Rozhodnutí Ústavního soudu napoví mnohé o dalším vývoji případných miliardových sporů solárních investorů se státem.
Počet solárních elektráren předloni kvůli vysoké výkupní ceně zelené elektřiny výrazně vzrostl. V důsledku toho hrozilo zdražení elektřiny o více než deset procent. Aby vláda zdražení zabránila, zavedla spornou sérii opatření. Bez jejich přijetí by podle ministerstva průmyslu a obchodu domácnosti a firmy zaplatily o 11,7 miliardy korun za rok více.
Nejvíce kritizované opatření je 26procentní odvod z výkupní ceny, tedy v podstatě zdanění elektřiny ze slunečních elektráren. Novela také zpětně prohlásila bezplatné emisní povolenky pro provozovatele elektráren za dar, a tím je včlenila do režimu darovací daně. Třetím problémem je zrušení pětiletých daňových prázdnin.
Ústavní soud musel před středečním vyhlášením také rozptýlit pochybnosti o podjatosti jedné ze soudkyň Michaely Židlické. Její syn je akcionářem společnosti Energetický a průmyslový holding, a tak se jej týkají změny emisních povolenek. Židlická se proto cítila podjatá, ale podle ostatních soudců to není důvodem k jejímu vyloučení z projednávání věci.