"Pokles HDP byl do jisté míry důsledkem mimořádného vývoje dvou jindy relativně stabilních složek. V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví poklesla tvorba hrubé přidané hodnoty v penzijních fondech a také u pojišťoven. Propad druhé složky, spotřební daně z tabákových výrobků, byl důsledkem předzásobení ve 4. čtvrtletí v reakci na letošní zvýšení daňové sazby, což se promítlo zejména do mezičtvrtletního srovnání," uvedl ČSÚ.
Vývoj tvorby hrubé přidané hodnoty a HDP byl podle úřadu negativně ovlivněn i dalším propadem přidané hodnoty v odvětví stavebnictví.
"V běžných cenách HDP vzrostl o více než dvě procenta, což však bylo zcela eliminováno zvýšením úhrnné cenové hladiny o 3,2 procenta," konstatovali statistikové.
Celková zaměstnanost v pojetí národních účtů, očištěná o vliv sezonnosti, se v 1. čtvrtletí podle ČSÚ meziročně ani mezičtvrtletně v zásadě nezměnila.