Mezi další příčiny řadí vláda také dlouhodobý pokles spotřeby benzinů, který mohla způsobit větší obliba aut na naftu, ale i úsporná opatření domácností. Za pokles výběru daně můžou prý také daňové úniky způsobené nelegálními dovozy nafty nebo nelegálním přimícháváním tzv. formových olejů do nafty. Formové oleje se používají například k vymazávání forem pro betonáž a podobají se naftě.
V porovnání s rokem 2009 vzrostly k loňskému roku průměrné sazby daně z pohonných hmot o devět procent. Zvyšovaly se k 1. lednu 2010. Výběr daně se však podle vlády zvýšil za stejné období jen o 1,9 procenta.
Ve sněmovně nyní leží sociálnědemokratický návrh na snížení daně u nafty o 2,50 Kč na litr a u benzinu o 1,50 Kč na litr. ČSSD odhaduje, že snížení daně by vyneslo navíc tři až pět miliard korun. Sociální demokraté argumentují tím, že tuzemská spotřební daň z pohonných hmot je neúměrně vysoká a motivuje občany a zejména velkodopravce k cenově výhodnějším nákupům nafty a benzinu v okolních zemích.
Vláda ale s tímto návrhem nesouhlasí. Pokud by nenastal předpokládaný nárůst prodejů, pak se příjmy státního rozpočtu podle vlády mohly propadnout až o víc než 15 miliard korun. Také prý není jisté, zda by ceny klesly, protože nelze vyloučit, že prodejci by zvýšili své marže.