Ústavní soud rozhodne o návrh senátorů proti zdanění fotovoltaiky

Za senátory jedná Jiří Čunek z KDU-ČSL a právní zástupce Jan Kalvoda. Upozorňují na retroaktivitu, tedy zpětnou účinnost sporných norem, která podle nich neodpovídá základním náležitostem demokratického a právního státu. Pro investory je změna dříve nastavených parametrů závažnou komplikací, a to například kvůli tomu, že uzavírali úvěry s ohledem na osvobození od daně z příjmu a garantovanou výši výkupní ceny. Po změně podmínek už investice pro řadu z nich není zisková.

Počet solárních elektráren předloni kvůli vysoké výkupní ceně zelené elektřiny výrazně vzrostl. V důsledku toho hrozilo zdražení elektřiny o více než deset procent. Aby vláda zdražení zabránila, zavedla spornou sérii opatření. Fotovoltaický sektor v Česku se poté zásadně změnil. Nové normy zastavily předchozí boom solárních elektráren.

Situaci ještě dále zkomplikovalo nedávné přijetí nového zákona o podporovaných zdrojích energie. Zastánci zelené energie jej taktéž kritizují, ale jeho zrušení by teoreticky mohli dosáhnout jen novou ústavní stížností. Nynější stížnost směřuje pouze proti starší úpravě, na jejímž základě se bude solární daň vybírat ještě do konce letošního roku. Poté vstoupí v platnost příslušné paragrafy nového zákona. Cílem změn jsou úspory v podpoře obnovitelných zdrojů, ovšem při splnění závazků k EU.

Nejvíce kritizované opatření v nyní platné úpravě je 26procentní odvod z výkupní ceny, tedy v podstatě zdanění elektřiny ze slunečních elektráren. Odvod se týká elektráren uvedených do provozu předloni a o rok dříve. Původně měl dopadat na tříleté období 2011 až 2013. Zákonodárci sice zachovali původní garance výkupní ceny, ale současně garantovanou cenu snížili pomocí odvodu, který je podle senátorů "extrémní" a může mít pro mnohé podnikatele "rdousící efekt". Ministerstvo průmyslu a obchodu hájilo 26procentní odvod ze solárních elektráren tím, že narovnává podmínky pro investory a zrovnoprávňuje ty, kteří pořídili solární zdroje před zhruba pěti lety, oproti těm, kteří to udělali při vyšší podpoře.

Novela také zpětně prohlásila bezplatné emisní povolenky pro provozovatele elektráren za dar, a tím je včlenila do režimu darovací daně. Základem daně je tržní cena povolenky, pro jejíž stanovení ale zákon podle stížnosti neposkytuje žádná věcná kritéria. Třetím problémem je zrušení daňových prázdnin. Před přijetím napadené novely zákona o dani z příjmu byly příjmy z výroby energie z obnovitelných zdrojů osvobozeny od daní na pět let. Novela ovšem daňové prázdniny vyškrtla.

Provozovatelé elektráren na výrok soudu netrpělivě čekají. Tvrdí, že jim stát nečekanou změnou podmínek zmařil podnikání a snížil zisky. Mnozí své elektrárny raději prodali. Podle výsledku řízení před Ústavním soudem se investoři rozhodnou, zda podají další žaloby proti státu, obrátí se na evropské soudy, případně zahájí mezinárodní arbitráže. Příprava na arbitráže už začala.