"S ohledem na reálné využití kmitočtů k poskytování služeb širokopásmového přístupu v současné době tedy existuje kmitočtový prostor pro nejméně tři další zcela srovnatelné operátory UMTS," uvedl ČTÚ v materiálu pro ministerstvo průmyslu a obchodu.
Odebrání nevyužívaných kmitočtů úřadu umožňuje novela zákona o elektronických komunikacích z roku 2010, která počítá s dvouletou lhůtou, po kterou leží kmitočty ladem. Ta vyprší letos na konci června.
Regulátor ale zároveň podotkl, že operátoři v obavách ze vstupu konkurence před uplynutím lhůty pro odebrání kmitočtů zřejmě o frekvence znovu požádají a začnou je využívat. "Ano, brzy požádáme o individuální oprávnění. Kmitočty v UMTS využijeme pro navýšení kapacity sítě," potvrdil mluvčí Vodafonu Miroslav Čepický.
Podle mluvčího Telefóniky Hanyho Farghaliho veškeré dostupné předpovědi vývoje datového provozu počítají s prudkým nárůstem množství dat a požadavků na kapacitu sítí, a proto je současný příděl pro společnost nepostradatelný. "Do budoucna bude nezbytné spuštění všech přidělených frekvencí. S využitím celého dostupného přídělu počítáme," dodal.
Za využívané kmitočty musí firmy každý rok platit státu poplatek. Loni zaplatili mobilní operátoři dohromady přes 420 milionů Kč. V souvislosti s nutností začít využívat přidělené frekvence i s aukcí dalších kmitočtů se příjem státu v příštích letech zvýší o další stovky milionů Kč.
Situace, kdy operátoři blokují bez využití část spektra, by podle úřadu mohla nastat i v pásmu 2,6 GHz, které chce letos ČTÚ nabídnout v aukci spolu s pásmy 800 a 1800 MHz. Minimálně zpočátku se totiž firmy zaměří na frekvence z digitální dividendy, tedy pásmo 800 MHz.
T-Mobile a Telefónica za frekvence přidělené na 20 let v roce 2001 zaplatili dohromady 7,3 miliardy korun. Vodafone vyšly kmitočty o pět let později na dvě miliardy Kč.