V úterý se po devíti dnech povolebních jednání definitivně ukázalo, že řecké politické strany nejsou schopny vytvořit funkční vládu. Dluhovou krizí sužovaná země tak směřuje k novým předčasným volbám v červnu. To zvyšuje strach z jejího odchodu z eurozóny, který by mohl stanovit precedens pro další zadlužené země jižní Evropy.
Výnos španělských desetiletých dluhopisů, který odráží důvěru investorů v dlouhodobé zdraví veřejných financí země, dopoledne vzrostl o 0,14 procentního bodu na 6,51 procenta, nejvýše od konce listopadu, kdy vrcholily obavy investorů z dluhové krize velkých ekonomik jižní Evropy. Výnos italských obligací stoupl o 0,12 bodu na 6,15 procenta, maximum od druhé poloviny ledna.
Za kritickou se u výnosů dluhopisů považuje hranice sedmi procent. Po jejím překročení musely od roku 2010 požádat o mezinárodní finanční pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko.
Výnosy bezpečných německých dluhopisů naopak klesaly a u desetiletého "Bundu" sestoupily na 1,45 procenta. Rozdíl mezi výnosy německých a španělských dluhopisů tak už překročil pět procentních bodů.
Později se růst španělských a italských výnosů zmírnil a německé se naopak zvýšily a situaci na trhu příznivě ovlivnila aukce francouzských střednědobých dluhopisů. Výnosy v první francouzské aukci po prezidentských volbách mírně klesly a poptávka překročila nabídku téměř trojnásobně.
Francouzský trh dluhopisů zatím nemá obavy ze zvolení socialisty Françoise Hollandea. Ten nastoupil se slibem odložit vyrovnání veřejných financí až na rok 2017 a chce zmírnit evropskou smlouvu o rozpočtové disciplíně dodatky na podporu ekonomického růstu.