Pokud ale Brusel a MMF zmrazí svojí pomoc, přestane Řecko splácet svůj dluh a jeho odchod z eurozóny bude podle Tsiprase znamenat konec eura jako takového. Extrémní levice tak podle očekávání rozjíždí nebezpečně ostrou předvolební kampaň, která může přiživovat odliv vkladů z Řecka a vytlačit tak tamní finanční systém z eura ještě před konáním voleb.
Jakou podobu může mít nákaza z eventuálního řeckého euro-exitu si včera vyzkoušeli ve Španělsku. Stačila k tomu zmínka v deníku El Mundo o tom, že španělská banka Bankia (v tuto chvíli pátá největší podle tržní kapitalizace) zažila po oznámení státní pomoci prudký odliv vkladů v hodnotě až 1 mld. eur. Ujišťování španělského ministerstva financí ani managementu Bankie, že nic z toho není pravda, moc nepomohlo. Akcie Bankie včera nejprve spadly o 30 % a končily den se ztrátou více jak 14 %. Je to malá ochutnávka tlaku, jakému by čelily bankovní systémy na periferiích eura v případě řeckého exitu. Jediným zachráncem na hřišti v takovém případě zůstává ECB, od které začne trh požadovat masivní intervence.
Na výčet všech špatných zpráv z eurozóny není ani dostatek prostoru..., nižší rating pro Řecko od Fitch nebo pro španělské banky od Moody’s. Bohužel dobré zprávy nepřicházejí ani z USA, kde podnikatelská nálada na východním pobřeží (Philly Fed) překvapivě propadla na nejnižší úrovně za posledních osm měsíců a zhoršily se vyhlídky jak pro zaměstnanost, tak pro nové objednávky. Není tedy divu, že se výnos amerického desetiletého dluhopisu pod palbou všeho negativního propadl na historicky nejnižší úrovně na 1,702 %. Může se na tom v dohledné době něco změnit? Jediným pozitivním momentem je v tuto chvíli úspěšné IPO Facebooku a jeho dnešní start na newyorském Nasdaqu. Těžko ale věřit, že premiéra sociální sítě dokáže přebít strach z řeckého euro-exitu. Klíč ke zmírnění napětí má v tuto chvíli v rukou pouze ECB.
Autor působí jako hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny (jabures@csob.cz)