EBRD v lednu zlepšila svůj výhled růstu pro 29 rozvíjejících se zemí Evropy a střední Asie na 3,2 procenta z předchozích 3,1 procenta. V celém regionu, ve kterém působí, tedy včetně nově Jordánska a tří zemí severní Afriky, pak čeká růst o 3,1 procenta. Nyní však banka varovala, že nejistoty kolem dalšího vývoje v eurozóně zvyšují pravděpodobnost, že ekonomický růst letos a v příštím roce bude nižší, než se čeká, a mohl by dokonce být negativní.
"Riziko, že rozvíjející se Evropa jako celek znovu v příštích 12 měsících vstoupí do recese je považováno za vysoké," uvádí se v prohlášení EBRD. "Další zhoršení krize v eurozóně nebo otřesy u dodávek ropy jsou možné a představují výrazná rizika poklesu pro region jako celek."
Nejnovější vývoj v Řecku zvyšuje spekulace, že země opustí eurozónu. Podle některých to bude první krok k rozpadu seskupení. Země střední a východní Evropy jsou závislé na eurozóně ve vývozu i investicích a mnoho západních bank omezuje poskytování úvěrů v regionu a prodává své místní dceřiné společnosti.
Země střední Evropy a Pobaltí mají nově podle EBRD vzrůst letos o 1,6 procenta. Nicméně Slovinsko, Chorvatsko a Maďarsko zřejmě klesnou, protože jejich domácí problémy dále zhoršují problémy v eurozóně. Slovinsko je členem eurozóny. Země v jihovýchodní Evropě mají kvůli svému bankovnímu napojení na Řecko vzrůst o jedno procento. Rusko však má vzrůst o 4,2 procenta a Turecko o 2,5 procenta. Rusko a střední Asii ochrání před problémy v eurozóně komodity a ropa, dodala banka.
EBRD vznikla v roce 1991, aby pomáhala bývalým komunistickým zemím střední a východní Evropy v přechodu k tržnímu hospodářství. Nově rozšířila své působení do Tuniska, Maroka, Egypta a Jordánska, napsala agentura Reuters.