Rakouské banky byly po pádu komunismu první, které zavětřily příležitost v celém středoevropském regionu. Vliv získaly takřka všude s výjimkou Polska, kde se uplatnily hlavně banky z Německa, Itálie a Španělska. Některé jiné metropole v regionu se snažily etablovat jako významní hráči na poli finančních služeb, ukázalo se ale, že jsou moc malé a málo regulované, než aby mohly být vážnou konkurencí, píše deník.
"Praha, která je jedním z nejatraktivnějších měst v Evropě, byla pro regionální centra mezinárodních firem zpočátku magnetem. Pražská akciová burza ale hrála důležitou roli v nepovedené kuponové privatizaci, která měla zajistit přesun státního majetku do rukou českých občanů," upozornil britský list.
Po dvou kolech kuponové privatizace bylo na pražské burze asi 1700 emisí. Vzhledem k tomu, že trh zaplavily stovky nelikvidních titulů, burza ve snaze trh zefektivnit v roce 1997 vyřadila 1301 emisí. "Důvěryhodnost ale nikdy nezískala," dodaly FT.
Pozornosti britského listu přitom neuniká to podstatné; na rozdíl od té varšavské není pražská burza schopna přilákat nové firmy, které by na trhu umístily akcie. Zatímco Praha loni měla pouze jednu primární veřejnou nabídku (IPO), Varšava jich měla hned 203. V tom je Varšava výjimečná i ve srovnání s Vídní, kde loni přibyly pouze dvě nové emise. Z tohoto pohledu je Varšava úspěšnější než Vídeň.
"Přestaňme oslavovat porážku Prahy, Budapešti a Vídně. Nová sloučená burza v Moskvě je totiž sedmkrát větší než Varšava; právě zde by už brzy mohla být skutečná konkurenční hrozba," řekl FT šéf varšavské burzy Ludwik Sobolewski. Varšavská burza se podle něj bude srovnávat s většími hráči, k nimž co do velikosti patří vedle Moskvy například Istanbul.
V 90. letech minulého století se velmi slibně vyvíjela burza v Budapešti, její vliv ale v dalších letech začal upadat. Budapešť přitom tehdy aspirovala na lídra celého středoevropského regionu. "Tehdy by nikdo nevěřil, že za 15 let zde bude lídrem Vídeň a Varšava," řekl partner budapešťské společnosti Lakatos Köves Richard Lock. Nicméně politické a ekonomické změny pak způsobily, že Budapešť začala zaostávat.
I když vídeňská burza v některých parametrech za tou varšavskou zaostává, z hlediska prestiže je na tom zřejmě pořád lépe. Vídeň má hustší síť bank, více hlavních kanceláří a další vymoženosti, které finanční sektor v Polsku ještě nevybudoval, upozorňují FT.
Provozovatel vídeňské burzy vlastní pražskou, budapešťskou a lublaňskou burzu, vedle toho ale spolupracuje s dalšími burzami v regionu střední a východní Evropy, včetně Rumunska, Bulharska či zemí bývalé Jugoslávie. Zaměřuje se i na bývalé sovětské republiky, jako je Ukrajina či Kazachstán, v Asii pak na Šanghaj a Tokio.