Uhlí patří formálně státu, jemuž za něj těžaři platí. Ze zákona může chtít stát až deset procent, vyhláška ministerstva financí ale pro hnědé uhlí stanovuje jen 1,5 procenta. Odpůrci těžby s tím nesouhlasí a chtějí, aby stát využil své možnosti naplno, těžaři s tím naopak nesouhlasí - desetiprocentní odvody by jim prý výrazně zkomplikovaly situaci v dalších letech, kdy se budou podmínky těžby zhoršovat. Tři hnědouhelné firmy v roce 2010 utržily 29 miliard korun a vydělaly 6,2 miliardy.
"Rozumím, že může být víc a chápu to. Budeme za dva tři měsíce předkládat energetickou koncepci, tak se o tom bavme během procesu té státní energetické koncepce," řekl dnes ČTK Kuba. Zastáncem zvyšování odvodů ale není, místo toho chce vybrané peníze přerozdělit. Malým obcím hned u dolů by ubral a peníze by naopak dal velkým městům v okolí, která nyní z odvodů nemají prakticky nic. "Můžeme se bavit o zvýšení nějakého poplatku, ale potrestáme tím spotřebitele, kteří to zaplatí," řekl Kuba.
Ministr si pár hodin před tím prohlédl vnitřek hnědouhelného dolu. "Zajímala mě hlavně technologie. Je důležité vědět, že těžba nejde zvednout o milion tun jen tak," prohlásil.
O prolamování limitů se zatím příliš bavit nechce. "Existuje nějaké usnesení (vlády o nedotknutelnosti limitů), které pořád platí. Energetická koncepce to může jen vyjasnit. Ale ignorovat státní energetickou koncepci a co v ní je, to nejde," řekl. Víc než možné prolamování limitů je podle něj úkolem koncepce "maximálně efektivní využití uhlí před limity" a vyřešení dodávek pro teplárny.
Limity jsou v kraji velmi citlivé téma; vznikly v roce 1991 na konci největšího uhelného rozmachu a mají za úkol ochránit alespoň část krajiny. Brání mimo jiné zboření Horního Jiřetína a těžbě na samém okraji šestadvacetitisícového Litvínova. Obyvatelé obou dotčených měst si v komunálních volbách zvolili do čela politiky, kteří s další těžbou nesouhlasí, proti další těžbě stojí i vláda a ekologové. Vláda se vloni po svém vzniku za limity postavila.