EU bude hledat cesty k růstu, ve stínu problémů Řecka a Španělska

Večerní schůzka bude prvním setkáním s partnery z EU pro nového francouzského prezidenta Françoise Hollandea. Ten před volbami, v nichž porazil zastánce úspor Nicolase Sarkozyho, volal po tom, že by se Francie ale i celá Evropa měly mnohem výrazněji zaměřit na podporu růstu.

Mezi státy ale panují rozdíly v akcentaci škrtů na jedné straně a nezbytnosti podpořit ekonomiku dalšími penězi na straně druhé. Například rakouská ministryně financí Maria Fekterová označila Hollandeův přístup za nesmyslný. "Růst financovaný dluhy? To jsou recepty z předvčerejška. Argumenty, které nový francouzský prezident François Hollande dává, jsou nesmyslné," citoval ji jeden z rakouských deníků podle agentury Reuters.

Paříž se už také nechala slyšet, že i přes odpor Německa bude usilovat o prosazení myšlenky na zavedení společně garantovaných eurobondů. Právě i o nich by se mělo na summitu hovořit. Berlín, který byl během prezidentování Sarkozyho blízkým spojencem Paříže, sice také hovoří o potřebě podpory růstu, avšak současně zdůrazňuje i to, že není možné odstoupit od úsporných opatření a přísné rozpočtové kázně.

Je otázkou, nakolik se bude za zavřenými dveřmi hovořit o situaci v Řecku. U něj se kvůli vnitropolitickým sporům a dluhovým problémům v poslední době začalo opět v mnohem výraznější míře spekulovat o možnosti, že by Atény mohly opustit řady nyní 17členné eurozóny. Z Bruselu i řady evropských metropolí sice zaznívá, že to není cílem, avšak zároveň se zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Řekové dostáli svým závazkům.

Jenže právě volby, které skončily patem a nevedly k sestavení nové vlády, ukázaly, že v Řecku nabývají na síle seskupení odmítající úsporná opatření a reformy. Těmi ale mezinárodní partneři podmínili druhý záchranný balík půjček 130 miliard eur Řecku.

Otázkou rovněž je, jak se lídři vyjádří k problémům Španělska. To je jednou z řady zemí EU, které se nacházejí v recesi, v níž by podle prognóz Bruselu mělo zůstat jako jediný stát unie i příští rok. Navíc se potýká s masivní nezaměstnaností, která se blíží 25 procentům. Problémy mají i tamní banky a i vláda musí za obsluhu dluhu dávat stále víc peněz. Kvůli těmto potížím se tak objevují obavy, aby Španělsko nemuselo požádat partnery o finanční pomoc.

Středeční neformální večeře šéfů států a vlád, mezi nimiž bude i premiér Petr Nečase, je předskokanem pro plánovaný summit, jenž se uskuteční 28. a 29. června. Prezident EU Herman Van Rompuy, který setkání svolal, předem avizoval, že není možné čekat nějaká zásadní rozhodnutí. Půjde o to, vyjasnit si názory a zamyslet se nad výzvami, kterým Evropa čelí.