E&Y: 15 procent manažerů světových firem dá kvůli zakázce úplatek

Více než třetina všech respondentů je přesvědčena, že korupce je v jejich zemi rozšířeným jevem. Čeští manažeři jsou podstatně skeptičtější, korupci v ČR vnímá jako rozšířenou dokonce 80 procent dotázaných. Na druhou stranu jsou ale Češi poněkud alibističtí, jen 12 procent z nich připouští korupci v odvětví, ve kterém působí.

Vrcholné orgány společností nejsou podle průzkumu dostatečně připraveny čelit rizikům spojeným s podvody a korupcí. Dotazovaní manažeři také nevěří ve schopnost státních orgánů dotáhnout stíhání korupce až do konce, tedy k potrestání korupčníka.

"Z odpovědí manažerů se může zdát, že růst firmy a podnikatelská etika jsou dvě priority, které si v dnešním světě odporují. Konkurenční boj probíhá zřejmě často mimo pravidla fair play," uvedla vedoucí partnerka Ernst & Young v ČR Magdalena Souček. Průzkum podle ní ukazuje, že řada manažerů podceňuje rizika, která jejich společnosti hrozí například při nákupu firem či expanzi na nové trhy. Proto je prý potřeba, aby statutární i dozorčí orgány vyžadovaly od managementu důkladnější řízení rizika podvodu a kontrolní mechanismy přispívající k lepšímu dodržování etických pravidel.

Korupce je celosvětově rozšířeným jevem, nejvíce pak v rychle se rozvíjejících ekonomikách. Celosvětově se lze s úplatky v podnikatelské sféře nejpravděpodobněji setkat v Indonésii (60 procent), Řecku (50 procent) a Číně (46 procent). V Evropě má smutné prvenství právě Řecko, následuje Belgie (34 procent) a na třetím místě je ČR (28 procent). Za Českem následuje Kolumbie (27 procent), ale také Polsko (27 procent) a Ukrajina (26 procent).

Česko obsadilo v Evropě nelichotivou bronzovou příčku v toleranci úplatků. Stíhání korupce ze strany státních orgánů přitom není podle českých manažerů příliš účinné. Schopnost státních orgánů dotáhnout případ k rozsudku, trestu pro korupčníka je v ČR podle oslovených českých manažerů ve srovnání se světem velmi malá. Pouhých osm procent z nich se domnívá, že orgány v ČR jsou ochotné a schopné dotáhnout případy až k potrestání pachatele. V globálním měřítku tento názor zastává 27 procent respondentů, dodala Souček. V této souvislosti nepřekvapí, že 80 procent českých účastníků průzkumu volá po přísnějším dohledu ze strany státních orgánů, aby se snížilo riziko podvodu a korupce.

Pokud jde o nástroje monitorující dodržování protikorupční legislativy, čeští účastníci průzkumu spoléhají podobně jako manažeři jinde ve světě ve velké míře na interní audit (70 procent) a poradenské firmy (62 procent). Na rozdíl od celosvětového průměru (53 procent) se ale v ČR podstatně méně (36 procent) využívají systémy pro oznámení nekalého jednání (whistleblowing). Přes dvě třetiny českých manažerů by přitom podle průzkumu přivítaly právní úpravu, která by zavedla finanční odměny pro oznamovatele.

Letošní průzkum proběhl mezi více než 1700 finančními řediteli, šéfy právních oddělení a interního auditu a dalšími vedoucími pracovníky ze 43 zemí. Následně se uskutečnily osobní schůzky s představiteli prestižních veřejně obchodovaných společností, na kterých se diskutovalo o výsledcích průzkumu a o opatřeních, která tyto společnosti přijímají v zájmu omezení rizika podvodu a korupce.

Českem nyní hýbe skandál s bývalým Středočeským hejtmanem a poslancem Davidem Rathem, kterého protikorupční policie viní z přijetí úplatku ve výši sedm milionů korun. Hrozí mu až dvanáctileté vězení. Kriminalisté v případu stíhají také čtyři muže a tři ženy za podplácení, poškození finančních zájmů EU a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Sněmovna by měla o jeho stíhání rozhodnout na schůzi, která začne 5. června.