"Legislativní rada vlády vrátila vyhlášky k přepracování s tím, že jsou příliš návodné a že vyhlášky musí být normativním textem, tudíž musí obsahovat pouze, co zadavatelé musí, nikoli co mohou či by měli," uvedla mluvčí ministerstva.
Největším problémem byl chybějící prováděcí předpis ke způsobu uveřejňování, což už ale MMR napravilo na konci dubna, sdělil právník Daniel Weinhold z advokátní kanceláře Weinhold Legal a předseda expertní skupiny Platformy pro transparentní veřejné zakázky. Absence ostatních předpisů sice podle něj nezpůsobuje nemožnost zadávání zakázek, ale pro mnoho zadavatelů to při vyhlašování tendrů znamená nejistotu a komplikaci.
Advokát a předseda Komory administrátorů veřejných zakázek Robert Pergl považuje za problém hlavně chybějící vyhlášku, která má určit pravidla pro odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Od 1. dubna totiž mají zadavatelé soutěží povinnost účelnost veřejné zakázky odůvodnit. "Zadavatelé se s touto novou zákonnou povinností zatím vypořádávají po svém, a to tak, že buď odůvodnění veřejné zakázky vůbec neuveřejňují nebo velmi stručně odůvodní účelnost veřejné zakázky, aniž by dále odůvodňovali obchodní a technické podmínky či hodnotící kritéria," řekl ČTK Pergl.
Vláda si od novely zákona o veřejných zakázkách slibuje omezení korupce a transparentnější vynakládání peněz daňových poplatníků. Vítězné firmy musí nově například zveřejnit subdodavatele, kteří dostanou přes deset procent z ceny zakázky. Novela také zrušila takzvané losovačky a mají zmizet výběrová řízení šitá na míru konkrétní firmě.