Na zastavení Jaslovských Bohunic chce Slovensko aspoň 300 mil.eur

Evropská komise před časem v rámci nové finanční perspektivy, tedy jakéhosi širšího rozpočtového rámce EU na roky 2014 až 2020 navrhla pro Slovensko na tyto účely vyčlenit 105 milionů eur. Bratislavě to ale přijde neúměrně málo proti skutečným nákladům.

"Ten navrhovaný objem neodpovídá ani zdaleka objemu finančních prostředků, které je třeba vynaložit," řekl Lajčák. Slovensko náklady odhaduje na 425 milionů eur. "Ten rozdíl je velmi velký. Byli bychom rádi, kdybychom dostali alespoň 300 milionů eur na tuto konkrétní otázku," podotkl.

O nové finanční perspektivě se bude jednat ještě dlouho. Nevyřešených otázek je stále velká řada. Dánsko by sice chtělo jednání dokončit ještě do konce roku, tedy do konce svého předsednictví, ale to je podle některých hlasů možná příliš ambiciózní.

Vedle Slovenska by peníze z celkového navrženého balíku ve výši 500 milionů eur měly získat ještě Bulharsko (185 milionů eur do roku 2020) a Litva (210 milionů eur do 2017).

Peníze by měly přispět k bezpečnému vyřazení jaderných elektráren v těchto zemích z provozu. Tato dodatečná pomoc by měla konkrétně posloužit k vyvážení paliva z reaktorů a k odstavování reaktorů. Odeslání peněz Brusel podmínil například tím, že země musí plně zavést do své legislativy unijní pravidla týkající se jaderné bezpečnosti a nakládání s jaderným odpadem.

K uzavření daných elektráren se trojice zemí zavázala v přístupových smlouvách. Státy to splnily. EU naopak slíbila, že přispěje na jejich vyřazení z provozu. Celková suma do konce roku 2013 počítá s 2,8 miliardy eur, z toho pro Slovensko 613 milionů eur. Dnešní návrh se pak týká další pomoci po roce 2014.

Slovensko má také jadernou elektrárnu v Mochovcích na jihu země, u nichž nyní dostavuje třetí a čtvrtý reaktor.