Reuters: Střední Evropa se chystá na odchod Řecka z eurozóny

01.06.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Investoři v zemích střední a východní Evropy před opakovanými parlamentními volbami v Řecku přesouvají peníze. Chtějí tak předejít ztrátám, které by s vysokou pravděpodobností utrpěli, pokud by výsledek voleb znamenal, že Řecko opustí eurozónu. Podle agentury Reuters by pak trhy mohl zasáhnout podobný výprodej, jaký je zasáhl v roce 2008 po pádu obří investiční banky Lehman Brothers.

 

"Nevyloučil bych podobnou reakci trhu, jakou jsme viděli ve čtvrtém čtvrtletí 2008," poznamenal analytik Thanasis Petronikolos ze společnosti Baring Asset Management v Londýně. "Pokud Řecko vystoupí, co se stane v zemích jako je Portugalsko, Irsko, Španělsko nebo Itálie?," ptá se a hned si také odpovídá: "Pak se dostáváme do nepoznaného území".

Banka Lehman Brothers je zdaleka největší obětí globální finanční krize. Krach oznámila v polovině září 2008, přestože téměř všichni čekali, že americká centrální banka (Fed) ji jako systémově důležitý finanční ústav s globální působností padnout nenechá. Chaos, který po krachu "Lehmanů" zavládl na finančních trzích, tvrdě zasáhl všechny regiony.

Měny středoevropských zemí po krachu banky Lehman Brothers ztratily až třetinu hodnoty. Velmi špatně si přitom vedou i tento měsíc; podle Reuters patří v celém světě mezi deset měn, které si vůči dolaru vedou úplně nejhůř. Jsou tak ve stejné skupině jako syrská libra, hůř si vede už jenom kwacha, což je měna afrického státu Malawi.

Politici ve středoevropských zemích většinou tvrdí, že obrana proti šoku z vnějšku je teď větší, než byla před čtyřmi lety. Tehdy například polský zlotý vůči euru odepsal během šesti měsíců více než 32 procent hodnoty. Akciové trhy na tom byly ještě hůř, po pádu Lehman Brothers některé indexy spadly na polovinu.

Analytici tvrdí, že pokud Řecko vystoupí z eurozóny, prudce se zvýší averze k riziku. V takovém případě by se většina investorů zřejmě začala ve velkém zbavovat měn jako je polský zlotý, maďarský forint, česká koruna či rumunský leu. Peníze by si buď nechali na účtech a čekali, až "si sedne prach", anebo by se vrhli na nákup amerických dolarů. Ty jsou přes všechny potíže, s nimiž se USA potýkají, považovány za bezpečný přístav.

Pokud by krize v eurozóně ještě eskalovala, snížil by se hospodářský růst v zemích, které jsou závislé na exportu. Takových je ve střední Evropě většina včetně České republiky. Tyto země by byly dopady krize asi zasaženy víc než mladé tržní ekonomiky v jiných částech světa. Na vině je právě jejich větší integrace se západem Evropy.

Dalším potenciálním zdrojem potíží je i proces oddlužení, k němuž mohou sáhnout západní banky. Ty totiž ovládají bankovní sektor ve střední Evropě zhruba ze 70 procent. Výrazné oslabení středoevropských měn by pak citelně prodražilo splátky úvěrů v cizích měnách. To se týká hlavně lidí v Polsku a Maďarsku.

Autor článku

aktualita  

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK