Prezident Kypru nevyloučil, že jeho země bude potřebovat pomoc

Ekonomové i někteří představitelé středomořského ostrova již několik měsíců varují, že Kypr se může stát další zemí eurozóny, která bude potřebovat finanční pomoc kvůli problémům bank a škodám po loňském výbuchu v hlavní elektrárně. Kyperské banky byly silně napojené na Řecko a druhé největší bance v zemi Cyprus Popular hrozí znárodnění, pokud do poloviny roku nenajde nového investora.

Ostrov již více než rok nemá přístup na mezinárodní finanční trhy, a má tak omezené zdroje financování. Cyprus Popular bude potřebovat na rekapitalizaci 1,8 miliardy eur (46,4 miliardy Kč), což je téměř deset procent hrubého domácího produktu země. Tento účet by zřejmě dále narostl, pokud by Řecko opustilo eurozónu.

Na dotaz, zda samotná záchrana bank by mohla donutit třetí nejmenší ekonomiku eurozóny hledat pomoc, prezident prohlásil, že nepovažuje za jasnou věc, že země bude muset začít jednat o vstupu do podpůrného mechanismu. "Nechci to ale absolutně vyloučit," dodal. Podle prezidenta země požádala technokraty o vytvoření krizového plánu pro případ, že by Řecko opustilo eurozónu, i když doufá, že se tak nikdy nestane.

Podle vládních úředníků by zemi mohly pomoci bilaterální úvěry. Loni Kypr získal úvěr 2,5 miliardy od Ruska. Případná pomoc od partnerů z EU by se měla zaměřit jen na bankovní systém, napsala agentura Reuters.