¨"Čím více se k tomuto termínu blížíme, tím méně nepravděpodobné to je (žádost o pomoc)," řekl Demetriades v rozhovoru pro britský list Financial Times. Už ve čtvrtek kyperský prezident Demetris Christofias řekl, že jeho země bude možná muset požádat o finanční pomoc, protože kyperské banky vlastní velké množství ztrátových řeckých vládních dluhopisů.
Největší problémy má právě Cyprus Popular Bank, která kvůli organizovanému odpisu hodnoty řeckých vládních dluhopisů utrpěla letos hluboké ztráty. Vláda minulý měsíc slíbila, že pokud banka nenajde soukromé investice, koupí celou její emisi akcií v sumě 1,8 miliardy eur. To představuje asi deset procent ročního výkonu ostrovní ekonomiky.
Ekonomové i někteří představitelé středomořského ostrova již několik měsíců varují, že Kypr se může stát další zemí eurozóny, která bude potřebovat finanční pomoc. Veřejné finance jsou kvůli problémům bank a škodám po loňském výbuchu v největší elektrárně v zemi téměř vyčerpané a ostrov již více než rok nemá přístup k úvěrům na mezinárodních finančních trzích.
Kypr spoléhá už jen na bilaterální úvěry, v nichž loni získal 2,5 miliardy eur od Ruska. Případná pomoc od partnerů z EU by se měla zaměřit jen na bankovní systém, takže podle Christofiase by to nemuselo znamenat přijetí přísných podmínek v podobě snižování mezd ve veřejném sektoru a výrazné zvyšování daní, jako tomu bylo v případě pomoci Řecku.