V letech 2007 až 2013 se v Programu rozvoje venkova rozděluje zhruba 100 miliard korun. V nadcházejících sedmi letech má jít o přibližně stejnou částku.
V memorandu, které dnes podepsalo pět subjektů samosprávy, dále požadují pro programovací období 2014 až 2020 sjednocení a zjednodušení žádostí o dotace. Chtějí také, aby daň z přidané hodnoty byla uznatelným nákladem pro obce a další subjekty, které nemají nárok na její odpočet.
"V těch 50 procentech, které chceme na rozvoj venkova, jsou i peníze pro nějaký typ zemědělství," uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek. Jde například o farmáře, kteří se snaží nezpůsobovat erozi zemědělské půdy, nebo ty, kteří se snaží své výpěstky dále sami zpracovávat a přímo prodávat.
Memorandum s názvem Venkov jako důstojné místo pro život dnes podepsali zástupci Svazu měst a obcí ČR, Národní sítě místních akčních skupin ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova.
Kromě Programu rozvoje venkova v gesci MZe jsou hlavním zdrojem peněz pro český venkov Regionální operační programy. Na období 2013 až 2020 je na ně z fondů EU vyčleněno 4,4 miliardy eur (zhruba 118 miliard korun).
Kvůli potížím s čerpáním dotací Česko na doporučení Evropské komise pozastavilo až do poloviny roku odesílání žádostí do Bruselu o zpětné proplacení dotací. EK Česku vytkla hlavně problémy s kontrolou a auditem. Vláda se snaží situaci napravit postupnou realizací akčního plánu, jehož součástí je například přesun auditu dotací na ministerstvo financí.