Generální ředitel Miguel Galuccio řekl, že podnik by měl díky investicím v průměru dosahovat šestiprocentního růstu objemu těžby ročně. Zahájí přitom práce na dalších průzkumných vrtech, kterých má v úmyslu za pět let vyhloubit asi 1000. To bude nejvíce od roku 1996, tedy ještě z doby, než byl podnik zprivatizován.
Argentinská vláda levého středu, v jejímž čele je prezidentka Cristina Fernándezová, podíl Repsolu zestátnila teprve před sedmi týdny. Argentina má potenciálně třetí největší zásoby ropy a plynu na světě, vláda ale tvrdí, že vinou Repsolu se těžba nerozvíjela.
Podle Galucciho, který byl do čela YPF dosazen minulý měsíc, je Repsol zodpovědný za to, že těžba ropy v posledních deseti letech v Argentině klesla o zhruba 80 procent a těžba plynu o 100 procent. Situaci ale podle něj lze ještě zvrátit. Země prý odstraní nedostatek energií tím, když bude alespoň z 15 procent využívat pole Vaca Muerta v provincii Neuguén na jihu země. Zásoby tam jsou vázány v břidličných formacích.
Repsol měl v YPF podíl 57 procent, asi 51 procent si ale vzala argentinská vláda. Šestiprocentní podíl, který Španělům zbyl, nestačí na prosazení jejich zájmů. Argentina za zestátněný podíl v YPF nezaplatila a podle Španělů je otázkou, kdy, a zda vůbec, tak učiní. Případem se patrně začnou zabývat mezinárodní soudy.