Důvodem poklesu reálné mzdy je především vyšší inflace způsobená růstem daně z přidané hodnoty. Roli hraje i nejistá ekonomická situace a snaha firem mzdové náklady nezvyšovat, uvedli analytici.
Na průměrnou mzdu ovšem podle analytiků nedosáhnou více než dvě třetiny zaměstnanců. "Z pohledu finanční situace domácností je reprezentativnější mediánová mzda, která byla v loňském roce o více než 4000 nižší než průměr. Znamená to, že polovina zaměstnanců ve svém zaměstnání vydělávala méně než 21.000 korun hrubého měsíčně," upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.
"Nepříznivý mzdový vývoj je odrazem jednak nepříznivé vnější ekonomické situace a také úsporných opatření české vlády, která zvyšováním DPH tlumí růst reálných mezd. V minulém roce též česká vláda snížila dynamiku mezd snížením mezd ve veřejné sféře," uvedl analytik Raiffeisenbank Václav Franče.
Růst mezd v dalších čtvrtletích se nebude příliš odlišovat od vývoje ve čtvrtletí prvním, upozornil i Dufek. "Předpokládám, že bude o něco slabší, a bude tak zhruba korespondovat s inflací. Ochota zvyšovat mzdy nejspíše poklesne ve významné části průmyslu, který začíná pozvolna pociťovat úbytek zakázek," uvedl.
Celkový reálný pokles příjmů obyvatelstva se podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka negativně promítá jak na finanční situaci samotných domácností, tak i na chabém výkonu domácí ekonomiky. "Slabost domácí poptávky tak lze z velké části přičíst právě nízkému růstu mezd," uvedl.
Stagnaci mezd očekává za celý letošní rok manažer v oddělení Poradenství při řízení lidských zdrojů PwC Libor Stodola. "Důvodem je vedle růstu cenové hladiny stále opatrnost podniků v mzdové a personální politice s ohledem na nejistý vývoj ekonomiky. Nárůsty mezd budou více selektivní a zohledňovat dlouhodobou perspektivu daného zaměstnance pro firmu," uvedl.