"Z pohledu finanční situace domácností je reprezentativnější mediánová mzda, která byla v loňském roce o více než 4000 nižší než průměr. Znamená to, že polovina zaměstnanců ve svém zaměstnání vydělávala méně než 21.000 korun hrubého měsíčně," upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.
Celkový reálný pokles příjmů obyvatelstva se podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka negativně promítá jak na finanční situaci samotných domácností, tak i na chabém výkonu domácí ekonomiky. "Slabost domácí poptávky tak lze z velké části přičíst právě nízkému růstu mezd," uvedl.
Na růstu nominální mzdy se podle statistiků značně podílel zvyšující se podíl mimořádných, nepravidelných odměn a prémií. Druhým pozoruhodným faktem je podle nich zvyšující se podíl placené neodpracované doby. Tento nárůst nasvědčuje tomu, že zaměstnanci v průběhu kratší nemoci čerpají dovolenou.
Průměrné hrubé mzdy stouply ve všech krajích ČR. Nejvíce vzrostly mzdy lidem v Plzeňském kraji, kde si pracující v průměru polepšily o 4,5 procenta, tedy 975 korun na 22.840 Kč. Následuje Pardubický a Moravskoslezský kraj s nárůstem o 4,3, respektive 4,2 procenta. Naopak nejnižší nárůst průměrné mzdy zaznamenalo hlavní město, a to o tři procenta.
Přesto však v Praze zůstává průměrná mzda stále nejvyšší, a to 31.845 korun hrubého. Druhý nejvyšší průměrný výdělek po Praze mají lidé ve Středočeském kraji, za první tři měsíce roku to bylo 23.633 korun. Na pomyslném třetím místě skončil Jihomoravský kraj, kde si pracující vydělali v průměru 23.086 korun hrubého.
Naproti tomu nejmenší hrubý plat v průměru 20.501 korun měli zaměstnanci v Karlovarském kraji, jediném kraji, kde statistici spočítali průměrnou mzdu pod 21.000.
Růst mezd v dalších čtvrtletích se nebude příliš odlišovat od vývoje ve čtvrtletí prvním, upozornil i Dufek. "Předpokládám, že bude o něco slabší, a bude tak zhruba korespondovat s inflací. Ochota zvyšovat mzdy nejspíše poklesne ve významné části průmyslu, který začíná pozvolna pociťovat úbytek zakázek," uvedl.