Hledáme práci: Jaký plat zaměstnance odpovídá zisku OSVČ?

Abychom mohli danou práci vykonávat jako OSVČ a nikoliv jako zaměstnanec, tak musí být dodrženo několik pravidel. U výkonu takové práce nesmí být dána nadřazenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance. Nesmí se jednat o závislou práci, která je vykonávána podle pokynů zaměstnavatele a jménem zaměstnavatele. Pokud je však daná práce vykonávána na vlastní odpovědnost a vlastním jménem, lze takovou práci vykonávat i jako OSVČ, nejlépe současně pro více firem. Pokud však se vykonává klasická závislá práce na živnostenský list, hrozí vysoké pokuty a to jak pro zaměstnavatele, tak i vykonavatele této práce.

Proč být OSVČ?

Hlavním důvodem proč se vyplatí být OSVČ je, že při splnění zákonných podmínek zaplatí při stejném příjmu OSVČ na daních méně než zaměstnanec. Také objednatel práce ušetří, neboť nemusí hradit sociální a zdravotní pojištění placené za zaměstnance, což představuje 34 % z hrubé mzdy. Stejná práce vykonaná zaměstnancem stojí 26 800 Kč (hrubá mzda 20 000 Kč + 6 800 Kč povinné odvody na pojistném), naproti tomu OSVČ se zaplatí 20 000 Kč na fakturu. V praxi je tento rozdíl nižší nebo vůbec žádný. OSVČ používá totiž své pomůcky, dopravní prostředky a další, což je potřeba zohlednit při fakturaci.

Jak se liší zdanění?

Sazba daně z příjmů fyzických osob je stejná (15 %) jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ. Přesto je však efektivní zdanění u obou skupin rozdílné. Více nám rozdílnou výši odvodů u zaměstnance a OSVČ ukáží praktické výpočty.

Praktický příklad

Výpočet čistého příjmu u zaměstnance a živnostníka provedeme pro tři výše hrubého příjmu 240 000 Kč, 360 000 Kč a 480 000 Kč, přičemž OSVČ uplatní výdaje 60% paušálem. Daňový základ OSVČ bude tedy 96 000 Kč (240 000 x 40 %), 144 000 Kč (360 000 Kč x 40 %) a 192 000 Kč (480 000 Kč x 40 %). V uvedeném příkladě počítáme se zjednodušením, že OSVČ nemá žádné náklady, (např. počítačový odborník). Hrubá mzda zaměstnance je tedy shodná s fakturovanou částkou.

Daň z příjmu fyzických osob:
U daně z příjmu budeme předpokládat, že oba pánové neuplatňují žádnou nezdanitelnou položku. Přestože je v Česku rovná 15% sazba daně z příjmu, tak efektivní zdanění je pro OSVČ i zaměstnance rozdílné. U zaměstnance je daňovým základem superhrubá mzda (tedy hrubá mzda + povinné odvody pojistného placené zaměstnavatelem), u OSVČ je to zisk. OSVČ navíc může uplatnit výdaje paušálem. Při stejném příjmu je tedy daňový základ velmi rozdílný, zvláště pokud skutečné výdaje OSVČ jsou nulové, tak jako v našem případě.

Sociální pojištění:
Zaměstnanec odvádí sociální pojištění ve výši 6,5 % ze své hrubé mzdy a dalších 25 % z hrubé mzdy platí zaměstnavatel. OSVČ odvádí sociální pojištění ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % z dosaženého zisku. Jestliže je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být sociální pojištění zaplaceno z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění za rok 2016 je částka 81 024 Kč. Na sociálním pojištění odvede v souhrnu zaměstnanec vždy výrazně více než OSVČ. Důvodem jsou odvody na sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Protože však porovnáváme čistý příjem, tak je tento odvod uveden v tabulce v závorkách. Nižší platby OSVČ se následně negativně projevují nejen na nižších důchodech, ale i jiných dávkách.

• Praktický výpočet pro OSVČ : Při příjmu 480 000 Kč a uplatnění 60% výdajového paušálu je zisk 192 000 Kč. Vyměřovací základ je 96 000 (192 000 Kč x 50 %). Skutečný vyměřovací základ 96 000 Kč je vyšší než minimální vyměřovací základ 81 024 Kč, proto sociální pojištění za celý rok činí 28 032 Kč (96 000 Kč x 29,2 %). U obou nižších příjmů je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, proto je sociální pojištění 23 664 Kč (minimální měsíční záloha 1972 Kč x 12 měsíců).

Zdravotní pojištění:
Zaměstnanec odvádí zdravotní pojištění ve výši 4,5 % ze své hrubé mzdy a dalších 9 % z hrubé mzdy platí zaměstnavatel. OSVČ odvádí zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % z dosaženého zisku. Jestliže je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být sociální pojištění zaplaceno z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ za rok 2016 je částka 162 036 Kč. Rovněž na zdravotním pojištění odvede zaměstnanec vždy výrazně více než OSVČ. Důvodem jsou odvody na zdravotním pojištění placené zaměstnavatelem. Protože však porovnáváme čistý příjem, tak je tento odvod uveden v tabulce v závorkách.

• Praktický výpočet pro OSVČ: Při příjmu 480 000 Kč a uplatnění 60% výdajového paušálu je zisk 192 000 Kč. Vyměřovací základ je 96 000 (192 000 Kč x 50%). Skutečný vyměřovací základ 96 000 Kč je nižší než minimální vyměřovací základ 162 036 Kč, proto zdravotní pojištění za celý rok činí 21 876 Kč (minimální záloha 1823 Kč x 12 měsíců). Stejná situace je i u obou nižších příjmů, kdy musí být rovněž zaplaceno 21 876 Kč.

Tabulka: Výpočet čistého příjmu u zaměstnance a OSVČ

vlastní výpočty autora

Jak vidíme z tabulky, OSVČ mají nižší zdanění než zaměstnanci. Jestliže je hrubý příjem zaměstnance shodný s příjmem OSVČ (náklady jsou nulové), potom platí, že s rostoucím příjmem je rozdíl ve zdanění vyšší. Hlavním důvodem je možnost využití daňového paušálu, rozdílná efektivní sazba u daně z příjmu fyzických osob a rozdílný výpočet sociálního a zdravotního pojištění.

Zaměstnanci dostanou zase více

Daňová povinnost zaměstnanců je sice vyšší než u OSVČ, přesto v případě volby se mnoha občanům vyplatí být raději zaměstnancem než OSVČ a to platí především u nižších příjmů.

Zaměstnancí jsou zvyklí na mnohé jistoty, které OSVČ nemají:

• V době nemoci jsou OSVČ první 3 týdny nemoci bez peněz, zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti.
• OSVČ nemá nárok na ošetřovné, zaměstnanci ano.
• Nemocenskou (od 22. dne nemoci) mají rovněž OSVČ rovněž výrazně nižší, než zaměstnanci, a to pouze za předpokladu, že si ji dobrovolně platí. Platba dobrovolného nemocenského pojištění není ve výpočtech zohledněna, protože dobrovolné nemocenské pojištění platí velmi málo OSVČ. Tak dlouhou nemocnost si nemůže většina OSVČ dovolit.
• Pracovní ochrana zaměstnanců je vysoká (mají nárok na odstupné, proplacení dovolené, výpovědní lhůtu…), OSVČ žádnou takovou ochranu nemají.

Díky nižším odvodům na sociální pojištění (chybí odvody zaměstnavatele):

• OSVČ mají nižší případnou podporu v nezaměstnanosti.
• OSVČ mají vzhledem k nižším odvodům výrazně nižší důchody než zaměstnanci, o třetinu a více.

Při současném porovnávání daňového zatížení OSVČ a zaměstnanců je tedy nutné zohlednit i druhou stranu mince, kolik která skupina občanů dostane od státu v případě sociální události. Z výše uvedeného výčtu jsou v této situaci na tom OSVČ hůře než zaměstnanci. Proto je třeba zvážit i tato hlediska, než se rozhodneme místo zaměstnání pracovat jako OSVČ.

Čtěte také:
Jak na úřad práce
Chcete uspět u pracovního pohovoru?