Pošta je ve sporu s ČTÚ kvůli počtu poboček

"Představa ČTÚ je příliš radikální. V dohledné době nelze očekávat nějaké plošné zeštíhlování naší pobočkové sítě, kterou považujeme za svou konkurenční výhodu," uvedl Mravinac.

ČTÚ se brání a upozornilo, že geografické a demografické požadavky na umístění pošt jsou stanoveny jako minimální požadavky na dostupnost poštovních služeb, tedy požadavky na základní strukturu poštovní sítě. To však v žádném případě neznamená, že by tímto byla Česká pošta omezována v provozováním dalších poboček. Mluvčí František Malina dodal, že rozhodnutí o celkovém počtu poboček bude stále výhradně v kompetenci České pošty. V současnosti platné požadavky státu na síť České pošty o minimální velikosti obce nehovoří, pouze o vzdálenosti z každého místa sídelního celku v případě, že není k dispozici veřejná doprava.

Část poslanců při projednávání novely poštovního zákona požadovala, aby obsahovala ustanovení, že držitel poštovní licence musí provozovat nejméně 3400 poboček. K tomu měl ČTÚ připomínku, že by pouze stanovení počtu podnik nenutilo provozovat pošty rozmístěné po celém území a nemuselo by nutně odrážet objektivní potřeby vyjádřené zpravidla poptávkou. Stanovení takového počtu by současně proti smyslu implementované směrnice nemuselo představovat pouze efektivně vynaložené náklady na zajištění dostupnosti a mohlo by naopak prakticky znemožnit působení jakýchkoli pobídek k nákladové efektivnosti. Minimální počet pošt nakonec v zákoně stanovený není.

Podle zákulisních informací by omezený minimální počet pošt mohl pro poštu znamenat nižší nárok na úhradu ztráty v rámci poskytování univerzální služby z chystaného fondu, do kterého mají přispívat všechny subjekty na trhu.

Pošta se letos po dohodě se Svazem měst a obcí chystá uzavřít téměř 60 ztrátových poboček a v postižených obcích nabídnout vytvoření franšíz nebo jiné formy zajištění služeb. Nové pošty by naopak měly vznikat v obchodních centrech nebo satelitních městech, kde je zvýšená poptávka po poštovních službách.