Analytici: Pomocí Španělsku si Evropa kupuje čas na záchranu eura

"Velká část (záchrany španělských bank) souvisí s obranou před Řeckem," poznamenal Jacob Kirkegaard z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku ve Washingtonu. "Je to dost na to, aby trh uchránili před dalším šířením nákazy," dodal.

Španělské banky se nedokázaly vzpamatovat z krize na tamním realitním trhu a jejich stav se kvůli dopadům dluhové krize v eurozóně dál zhoršuje. Země se tak ocitla pod sílícím tlakem, aby se obrátila s žádostí o pomoc na ostatní země eurozóny. Tomu se Madrid zatím bránil, podle informovaných zdrojů kvůli své národní hrdosti.

Pokud by se Španělsko na pomoci nedohodlo, v sázce by byl zřejmě i osud tamní vlády. Evropu by s vysokou pravděpodobností zasáhly mnohem větší problémy, než když o pomoc požádalo Řecko, Irsko a Portugalsko. Španělská ekonomika je totiž asi dvakrát větší, než ekonomiky zmíněných tří zemí dohromady.

Ujištění, že Evropa své současné problémy zvládne, potřebují hlavně finanční trhy. Ty jsou schopny se vypořádat s jakoukoli informací, nesnáší ale nejistotu. Dost velké starosti už dělá investorům Řecko, kde se budou za týden konat opakované parlamentní volby. Jejich výsledkem by mohl být i odchod Řecka z eurozóny.

Krize v eurozóně má dalekosáhlé dopady, zasahují americkou ekonomiku, stejně jako hospodářství některých rozvojových zemí. Obavy má ale i Čína a Brazílie, tedy země, které spoléhají na odbyt v Evropě. Plán, který v sobotu nastínil španělský ministr hospodářství Luis De Guindos, tak pomůže nejen vládě amerického prezidenta Baracka Obamy, ale i globální ekonomice jako takové.

"Obamově administrativě ten krok uleví. Znamená totiž, že evropští lídři konečně začínají rázně jednat, aby snížili sílící tlak na ekonomiky z periferie eurozóny," řekl podle agentury AP profesor Cornellovy univerzity Eswar Prasad. Obamu čekají na podzim volby a co nejlepší stav ekonomiky je pro něj absolutní prioritou.

Oznámení Španělska, že bude žádat o finanční pomoc, je výsledkem sobotní telekonference ministrů financí eurozóny. Tu některé zdroje popsaly jako velmi vzrušenou, převážně kvůli úloze Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten se účastnil záchrany všech tří předchozích zemí, Španělé ale nechtěli, aby MMF pomáhal i jim. Nakonec kývli na to, že MMF bude mít jen pozorovací úlohu a dohlédne na rekapitalizaci.

Španělskou hrdost zřejmě zlomilo až naléhání ostatních členů eurozóny, kteří upozorňovali na riziko přicházející z Řecka. Pokud by výsledek voleb znamenal odchod Řecka z eurozóny, pak by podle některých politiků finanční trhy mohla zasáhnout panika. Proto bylo tak důležité mít dohodu o pomoci španělským bankám ještě před konáním voleb v Řecku.