Zítra se bude šetřit všude

Aneb možná to bude i tanec, zavzpomínáme-li na starý budovatelský song. Konečně snad je už každému jasné, že jedinou možností, jak hospodaření země dostat alespoň trochu „do latě“, je udělat pořádek ve výdajích.

Proč? – to je ještě jasnější. Protože státní rozpočet za pouhých 5 měsíců již spotřeboval z plánované sekery celé tři čtvrtiny (79 miliard korun ze schváleného deficitu 105 miliard korun). Jistěže jsou i některé technické příčiny, ale podstata je zřejmá: na daních se nevybírá zdaleka tolik, kolik rozpočet plánoval. Celkové příjmy rozpočtu sice meziročně mírně stouply na skoro 400 miliard korun, ale zatímco se počítalo s růstem o 7,1 %, ve skutečnosti šlo o růst příjmů jen o 0,1 %. A nebude-li ještě hůř, pak o mnoho lépe ještě dlouho ne.

Spotřeba tvrdě klesá

Lidé se začali chovat mnohem rozumněji a ubrali alespoň trochu ze své „rozhazovačnosti“. To je hlavním důvodem, proč nerostou ani daňové příjmy státu (o 1,1 %) zdaleka tolik, jak se očekávalo (o 7,3 %).

Potvrzují to i data z maloobchodu, která ukázala až strašidelný meziroční pokles o 4,1 %. To jsme tu již hodně dlouho neměli a potvrzuje, že se šetří na všem. Již tradičně na potravinách, ale již se ani nekupují nová auta (pokles o 6 %) a že se prodává čím dál méně pohonných hmot snad už ani nemůže nikoho překvapit.

Na dovolených se sice asi trochu víc „rozšoupneme“, ale to spotřebu domácností do růstu neposune. Spotřeba tedy nezachrání nejen ekonomický růst, ale ani vyšší inkaso daní.

Mzdy nerostou, naopak

Další symptom vidíme v příjmech, když vývoj průměrné mzdy v prvním čtvrtletí nejen zbrzdil, ale reálně dokonce zařadil zpátečku. Průměrná mzda dosáhle sice 24 126 korun, což představuje meziroční nárůst o 3,6 %, důležitější ale je, že si za svoji mzdu můžeme koupit jen méně zboží. Protože spotřebitelské ceny v prvním čtvrtletí 2012 rostly v průměru o 3,7 %, znamená to, že reálné mzdy poklesly v prvním čtvrtletí o 0,1 %.

Statistika je navíc velice ošidná – vykázaný průměr mezd není očištěný o zdravotní ani sociální pojisté nebo třeba o zálohy na daně z příjmu. Tento údaj tak neuvádí, kolik je lidem měsíčně připsáno na účet. Navíc jde o průměrnou, nikoli o nejčastější mzdu (tzv. medián), když zhruba dvě třetiny lidí na průměr nedosáhne a bere jen kolem 21 000 korun. Čísla o růstu jsou také zkreslena tím, že rostou mzdy hlavně vzdělaným a těm s nejvyššími výdělky – obecně jsou mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců více než dvojnásobné než pracovníků jen se základní školou.

I nezaměstnanost může růst

Zatím na tom s nezaměstnaností zdaleka nejsme špatně, když celkový počet uchazečů o zaměstnání v květnu dokonce mírně klesl na 482 099. To znamená 8,2 % a z meziročního pohledu lze říci, že se míra nezaměstnanosti vůbec nezměnila, když i před rokem byla v květnu na 8,2 %. Počet volných pracovních míst nahlášených dobrovolně zaměstnavateli vzrostl proti dubnu na 44 tisíc a dalších 37 tisíc volných míst zjistily úřady práce monitoringem personálních serverů na internetu.

Musíme si však uvědomit, že jsme na tom v porovnání Evropy velmi dobře a jsme na 6. místě v žebříčku nejnižší nezaměstnanosti. Navíc mezi nezaměstnanými je velká část „nezaměstnatelných“, o čemž svědčí fakt, že na podporu v nezaměstnanosti měla nárok jen pětina uchazečů, konkrétně jen 93 150 lidí.

Úředníků jako kobylek

Po furiantském nápadu o rušení ministerstev se rozhodlo o rozumné redukci agend. Na úřadech se bude tvrdě škrtat, ušetřit se má přes 35 miliard – přebytečné agendy státní správy a úřadů musí pryč. Ministři dostali za úkol zredukovat vše, co není potřeba a uspořit v příštím roce 12 miliard a v roce 2015 až 25 miliard korun. Návrhy na škrty mají ministři odevzdat do poloviny července, pak se teprve uvidí, zda některé ministerstvo skutečně nebude efektivnější úplně zrušit. Spolupracovat mají i experti z komise pro hodnocení dopadů regulace nebo z NERV.